29.8.2019 Kešovací a houbařská výprava do Doubravice nad Svitavou a okolí
Jak již bylo v mnoha předešlých článcích uváděno, nejen vlaky a mnohé s tím související záležitosti jsou náplní spolku Kolejová. Někteří členové se rádi přidají při hledání pokladů (keší). Velmi platným členem je Zdeněk Fasora z Řícmanic, kterému není proti mysli turistika nejen ta vlaková, ale i pěší a i vášeň houbařská a v neposlední řadě je členem týmu GeoKolejova.cz - a protože v letošní sezona houbám v Řícmanicích nepřála, rozhodli jsme se vyrazit dále, kde mnozí nálezy plných košů hlásili. A tak slovo dalo slovo a rozhodli jsme se jednoho pátečního prázdninového dne vyrazit. Vybavena přítelovým mobilem s aplikací na kešky, košíkem a nožíkem, nic nebránilo vydat se ranním autobusem směr Bílovice, kde jsme přestoupili na vlak do Rájce-Jestřebí. Zde jsme mohli mít první keš, ale navazoval nám tu spoj do obce Kuničky a tak keš musela počkat. Po nedlouhé cestě autobusem nám přivítala malebná vesnička Kuničky, odtud jsme se vydali do hloubi lesa.
Zpočátku jsme nacházeli spíše měkké houby muchomůrky-růžovky, zvané masáky, klouzky a spoustu bedel. První hříbky se zadařilo najít Zdenkovi, po nějakém čase přibyly i mě do košíku první hříbky. V další části lesa bylo dost sucho a tak sem tam nějaká houbička. Když už jsme se začali pomalu rozhodovat, kam zajít dále, narazili jsme na poměrně hustý porost smrčků s mechy a koše se začaly utěšeně plnit. Bylo evidentní, že v tato místa nikdo nezavítal, mohli jsme si vybírat, které hříbky vezmeme. Nacházeli jsme i spoustu plesnivých, bylo tu i hodně vlhko a tudíž pro houby ideální podmínky. Po naplnění košů jsme vyrazili směr Doubravice nad Svitavou. Kousek za touto úrodnou oblastí jsme narazili na odpočívadlo s přístřeškem, kde jsme občerstvili a mohlo dojít na druhou část naší výpravy, tedy lov keší. Podle aplikace jsem s radostí zjistila, že sedíme pár metrů od keše nazvané 5203 GC2RP8Y, vztahující se k cyklistické trase 5203 Kuničky – Boskovice, vedoucí přes Újezd u Boskovic (v době, kdy píši tento článek, je tato keš již archivována).
Pro další keš jsme si udělali malou zacházku na zhlédnout zbytky Doubravického hradu a k němu vážící se keš Doubravický hrad (GC125JW). Již z velké dálky Zdeněk spatřil zřejmý úkryt keše, opatrně jsme ke keši sestoupili, zalogovali se pokochali jsme se pohledem a vrátili jsme se na cestu. Cesta nám ubíhala poměrně rychle, v družném hovoru, nyní už jsme měli naplánované keše až v samotné Doubravici nad Svitavou. Jakmile jsme došli do Doubravice nad Svitavou, zjistili jsme nejbližší keše a rozhodli jsme pro odlov dvou z nich. První byl Kostel sv. Jana Křtitele Doubravice nad Svitavou (GCDGD), sice se tu pohybovalo dost mudlů, ale odlov se nakonec zdařil. V hledání byl Zdeněk opět úspěšný. Poslední byla keš Hřbitov na Přívazku (GC6JCBV), největší význam vznik hřbitova byl v letech 1831- kdy se v Doubravici objevila cholera a kapacita stávajícího hřbitova u kostela sv. Jana Křtitele už nestačila, roku 1931 byl hřbitov podstatně rozšířen a to o 2600 m2, v té době se hřbitov nacházel výrazně mimo obec. Postupem času docházelo k rozšiřování zástavby města a tím i k přibližování k hranici hřbitova. V roce 1961 došlo k dalšímu rozšíření plochy hřbitova a to o 4229 m2 . Hřbitov v současné době využívají kromě Doubravice nad Svitavou také další obce farnosti – Obora, Jabloňany, Újezd u Boskovic, Kuničky a Holešín. Po zalogování této kešky jsme zjistili, že máme cca 15 minut na přesun k vlaku, při rychlé chůzi se to dalo zvládnout a nakonec se nám to i podařilo. A tak s plnými košíky, ulovenými čtyřmi body jsme směřovali směr Bílovice nad Svitavou a jelikož byl prázdninový provoz, rozhodli jsme se ještě v Bílovicích nad Svitavou odměnit oroseným pivem a pak už naše kroky opět směřovaly do Řícmanic. Prostě vydařená výprava.
Text: Karolína Brožová