Restaurace "Výtopna" Brno
Prosím pozor, vlak s vašim pivem, přijíždí na kolej první… - tohle by se možná hodilo za titulek, nebo též - Brno není možná jediné, ale v ČR nejspíš první.. - A o čem je řeč? Představte si restauraci, jakých jsou u nás snad tisíce. Číšníci, hosté, hlahol a někde možná spousta kouře. To asi není tak těžké si představit, že? A teď si představte restauraci, ve které jsme v Brně s Jirkou, našim předsedou byli my. A tím pochopíte, proč vlastně tady, na webu o vlacích a železnici vůbec, je článek o hospodě. Vešli jsme a spatřili ony věci co jsem nastínil - bar, stoly, hosty i číšníky, kmitající po lokále. Ale spatřili jsme také koleje modelové železnice, nejspíše asi LGB, po nichž mezi stoly spěchaly mašinky, tahající za sebou vozy, vezoucí piva v půllitrech, lahve i sklenice s vínem, nebo nealkem. Zní to neuvěřitelně? Taky jsem tomu nevěřil, než jsem to zažil. Když jsme hledali volný stůl, procházeli lokálem, nevěděl jsem kam očima zabloudit dřív. To že na stěnách jsou fotky lokomotiv, vitríny s modely a artefakty spojené s dráhou, to mě až tak nepřekvapovalo, ale ten nápad s modelovou železnicí je více než skvělý. Všiml jsem si, že každý stůl je dosažitelný modelovou tratí. Páteřní tratě vedou středem místnosti a z nich pak vyúsťují odbočky ke stolům, jenž jsou bokem. A jak je řešen průjezd mezi stoly? Neboť jasně, že nechybí uličky mezi stoly, aby číšníci i hosté mohli po místnosti chodit. Inu, geniálně - propasti uliček překonávají sklopné mosty. Vlak s pivem, či jiným nápojem vjede do odbočky, most se sklopí a vláček supí se svým nákladem k protějšímu stolu a pak sune prázdné vozy zpět k páteřní trati a do výčepu. A mostík se zvedne. Jdete-li v době průjezdu vlaku pryč, nezbývá než podlézt, nebo vyčkat zvednutí mostu. Zkrátka vyhledali jsme si s Jirkou stůl, který byl u páteřní trati, podél které jsou domečky, kopce, nádražíčka, i tunel, nad nímž se tyčí hrad. V momentě byl u nás číšník, s dotazem na objednávku. Objednali jsme si pivo a čekali. Zanedlouho se ozvalo supění, objevila se mašinka a za ní vůz vezoucí dvě sklenice rezavého moku. Vláček objel po páteřní trati lokál a zamířil k nám. Lokomotiva při jízdě svítí, vydává charakteristický zvuk jedoucího parního stroje, po zastavení uslyšíte přesný zvuk unikající páry… Vyložili jsme „náklad“ našich piv, lokomotiva si odfoukla, krátce pískla a odjela s mohutným supěním pryč. Na kolejišti svítí veškeré budovy, i stojany výměn, které se otočí vždy do daného směru. Jízdy vlaků řídí počítač a směry jízd jim zadává personál, podle toho, kde zrovna ten který host sedí. Pouze jídla nosí číšníci, protože vlak není k jejich transportu upravený. Vlaky jezdí na tratích tuším 3 a jejich lokomotivy mají i jména: Vendulka, Mirka a Tedík. Na trati nejsou návěstidla, ale nehodu jsem tam neviděl. Vlaky způsobně čekají, dojde li k jejich křížení a jedou postupně. V prostoru výčepu je více kolejí, kde jsou vlaky nakládány, podle přání hostů a následně odbavovány, do „stanic určení“… tedy ke stolům hostů.
Mám za to, že provozovatel tohoto podniku musí být stejný blázen do vlaků, jako my a že si rád hraje. A to je fajn. Cenové relace v této restauraci jsou, pravda kapku vyšší, ale na střed Brna nijak výrazně a pak - je to typ podniku tak na romantické obědy či večeře dvojic, nebo posezení s kamarády jednou za čas a pustit občas chlup, jak se říká, v takovém příjemném prostředí, to není hřích. To je prostě podnik, podle našeho gusta a nejen já, jsem rád, že ho máme v naší metropoli, v Brně.
Pokud si, milí přátelé chcete ověřit, že nelžu a máte internet, zasurfujte na jeho vlnách na www.vytopna.cz. a také se můžete podívat na videa, která jsem pořídil - v části Achriv/Ze života našich členů.
Autor: Kamil KYZLINK