3.6.2016 Předsedova železnice LGB naposledy v kavárně Archa
V blanenské kavárně Archa jsme už několikrát byli, psali jsme zde i o tom, že tam mají příjemný personál i prostředí. To se stále nezměnilo, tak jsme tam první červnový pátek zavítali znovu. Den dětí sice připadl na středu, a to předseda se svým vláčkem taky jezdil pro děti, ale jinde. Páteční odpoledne si vyhradil pro poslední ježdění uvnitř budovy. Proč poslední? Po této akci budou koleje pevně zakotveny do už připraveného podloží a už se s nimi nebude dát pohnout. Takže kdo v pátek do Archy zavítal, měl jedinečnou šanci vláček spatřit hodně zblízka.
Krátce po poledni jsme s předsedou Jirkou dorazili před kavárnu, kde jsem mu pomohl z auta vyložit veškeré koleje i elektrošňůry. Protože šlo o odpoledne věnováno hlavně dětem a na předsedovu železnici se hlavně pouze dívá, postavil jsem dětem okruh s vlakem, se kterým si mohly hrát a sahat na něj dle libosti. Inu, děti jsou neposedné a zvídavé, veliký vlak LGB se jim líbí, ale nemohou na něj sahat, ani jej ovládat, takže i když se mnohé z nich vydržely dívat dlouho, i Kolejácký hrací vlak nezahálel. Aby po kavárně nejezdil pouze veliký vláček a dostáli jsme heslu této kavárny Hraní s vláčky, v zadní části předsedova kolejiště jezdil po okruhu ještě plastový model soupravy Trans Europe Express.
Personál Archy připravil pro děti i jiný program. Zájemci si mohli zkusit chůzi na chůdách, nebo si něco hezkého vytvořit. I k nám byl personál opět štědrý a laskavý. Obdrželi jsme skleněný džbán výborného čaje s citronem a stejně jako všechny děti 2 palačinky s jahodami a čokoládovou polevou. Já si ještě koupil dva výborné tousty, těšil jsem se na ně od poslední návštěvy. A jako posledně, co jsme v kavárně byli, dětem zářily oči, mnohé z nich nemohli jejich rodičové od těch všech vláčků ani odtrhnout. Předsedovi s jeho vlakem pomáhali taky naši mladí Kolejáci Tomáš s Davidem. Ti všem předvedli s vlakem zajímavosti, co s ním jdou dělat. Předvedli obrat lokomotivy, tedy přejezd lokomotivy z jedné strany soupravy na druhou, přičemž museli ukázat jistou zručnost v přestavování výměn a opatrném najíždění na soupravu. Nakonec ještě ukázali lidem posun vozů na kusou kolej a zpátky na trať, či to jak vlak dovede vozy tahat i sunout. Zkrátka prováděli s vlakem doslova psí kusy (nebo vlakové kusy?), až měl předseda trochu strach, aby to jeho vláček rozchodil.
Mám za to, že jsme opět s dětičkama strávili nádherné odpoledne a všichni měli radost. A aby nebyly děti zklamané, že za nimi byl veliký vlak zatím naposledy, věnoval jsem za Kolejovou kavárně ten hrací vláček na baterie, aby tam dál dělal radost příchozím dětem, co si přijdou dát nějakou tu sladkou dobrotu. A my všichni popřejeme předsedově lokálce mnoho šťastných kilometrů po její zahradní trati, aby dál dělala radost nejen jemu, ale všem, co se na ni přijdou podívat. O otevření trati vás zde samozřejmě budeme informovat.
Text a foto: Kamil Kyzlink