9.6.2012 Brno město uprostřed Evropy
Tento festival už je v Brně vyhlášený: ohňostroje, divadla, výstavy a umělci se předvádějí na veřejných plochách. Ukončením celého festivalu, je tzv. Víkend dopravní nostalgie, kdy DPMB, Technické muzeum a i železnice předvedou svá historická vozidla.
My z Kolejové jsme původně chtěli akci vynechat, protože nám bylo v minulých letech slíbeno, že v rámci tohoto festivalu pojede parní vlak až do Blanska a přiveze nám lidi na naši akci. Vlak jel však nakonec pouze do Adamova. My jsme se dohodli, že pojedeme alespoň jednu otočku parního vlaku, v případě obstojného počasí i v dobovém. Když jsem však v sobotu vstával a z nebe se valila voda, nevěřil jsem, že vůbec někam pojedu. Moje přítelkyně Karolínka cestu také zavrhla, pro mírné zdravotní obtíže. Když v 11 dopoledne déšť ustal, rozhodl jsem se, že pojedu. Pouze soudobě oděn, s foťákem a kolegou Martinem. Nakonec se přidal i předseda s vnukem, takže menší parta byla na světě.
Rozhodli jsme se pro poslední jízdu parního vlaku do Adamova, s odjezdem ve 13:30 z Brna. Tvořily ji, jak jinak, vozy Ce, tedy 3.t řída, bufetový vůz a v čele lokomotiva 433.001 Skaličák. Osádkou vlaku bylo VSPHŽ s Markem Říhou v čele. Myslím si, že jízdné 40 Kč za jeden směr do Adamova, nebylo zase nijak drastické, vlak už ale nebyl tak plně obsazen. Docela jsem se těšil, jak pojedu známými místy taky parním vlakem. Vyjeli jsme na Brno-Židenice, Bílovice nad Svitavou, kde jsme zamávali překvapeným lidem, Babice nad Svitavou a Adamov. Cestu bez jediné mezizastávky jsme urazili za 19 minut. V Adamově opět začalo drobně pršet, to nám však s Martinem nezabránilo, abychom vylezli na přechodovou lávku a vyfotili si posun parní lokomotivy shora. Projelo přitom i jedno EC od Prahy na Brno. Když jsme sešli zpět k vlaku, tak ještě jedno v opačném směru. Po asi čtyřiceti minutách pobytu v Adamově se vlak vydal zpět na Brno i s námi. V Brně nás čekaly další kratochvíle. Na 6. nástupišti předváděli hoši z KPKV svou opravenou parní mašinku BS200. Ta vozila děti, i dospělé a pan strojvůdce o ní zájemcům povídal. Jeli jsme i my s Martinem, takže jsme se dověděli, že tyto stroje jsou v republice pouze tři, z toho dva v pojízdném stavu a že jde o lokomotivu pro průmyslové užití. Na kusé koleji stál také vůz Blm, ve kterém byla umístěna výstavka železničních modelů a zájemci si zde mohli koupit pohlednice s lokomotivami.
Krátce po patnácté hodině jsme se s Martinem vydali pěšky na Náměstí Svobody, odkud DPMB vypravoval své historické linky. Rozhodli jsme se pro vyjížďku tramvají do Husovic. Absolvovali jsme ji v otevřeném voze ze začátku minulého století. Ani nám nevadilo, že nám prší na záda. V trolejbusové vozovně Husovice byl den otevřených dveří, my však nevystoupili a tou samou babičkou tramvají se vrátili do centra. Celou exkurzi jsme ukončili před sedmnáctou hodinou, kdy jsme každý nastoupili na svůj vlak. Tou dobou už byl dávno doma i předseda. Oproti loňským létům akci nepřála příroda, ale taky dobře, aspoň jsme se nikde nemačkali a vše si řádně prohlédli.
Text a foto: Kamil Kyzlink