29.-30.9.2012 Národní den železnice a Drahanské kolečko
Rok uběhl jako voda a máme tu opět železniční svátek. Mnozí dříve narození tvrdí, že den železnice míval v dobách minulých spíše politický podtext, těžko říct. Já pamatuji, že jsem se na konec září vždy těšil. Podle mě se totiž den železnice slaví pořád stejně… tedy v rámci možností. Možná se změnil název, ale to, že laická veřejnost má v tento den možnost nahlédnout tam, kam jindy ne, či svézt se roztodivnými vlaky, to zůstává stále stejné. Mění se množství předváděných vozidel a dráhy se snaží získat potenciální zákazníky z lidí, kteří třeba k cestování vlakem ještě nezískali důvěru.
Navíc v posledních letech ČD pořádají tzv. Národní den železnice – jde vlastně vždy o to, že některá velká stanice v ČR se zhostí pořádání akce, na níž se sjede snad vše, co kdy bylo a je vidět na kolejích. I menší města si sice pořádají své menší železniční dny, to hlavní však ukáže až onen Národní den železnice. Po Olomouci (2010) a Děčíně (2011) se letos vlaky sjely do Brna. Brněnské nádraží v sobotu 29. září ožilo již dopoledne, příjezdem protokolárních vlaků od Jihlavy a Prahy. Ten z Vysočiny přijel v čele s lokomotivou T478.1008 „Bardotka,“ řazený z rychlíkových vozů ČSD, v původním, celozeleném nátěru, se žlutými popisy. Vlak od Prahy vezla jednotka řady 680 „Pendolino.“ Největším lákadlem však jistě byly parní lokomotivy, co Brno navštívily. Nejstarší z nich, řady 310.23, z roku 1911, přijela z Rakouska. Dále zde dýmaly tři „Šlechtičny,“ lokomotivy řady 475 a to 101, 196 a 179. Byly tu i parní stroje řady 433.001 a 423.009. Tím výčet babiček na kolejích končí, ale i tak, 6 parních strojů se už v Brně jen tak nesjede. Nejvíce se tu setkalo motorových lokomotiv. Kromě zmiňovaných „Bardotek“ 1001 a 1008, zde bylo také něco „Brejlovců,“ tedy lokomotiv řady 478, konkrétně 3001 a 4023. Nejvíce lidí zaujala nákladní lokomotiva s lodním motorem, v původním nátěru, někým přezdívaná jako „Rudý bratr,“ či „Bubny tajgy.“ Nejznámější však tato lokomotiva řady T 679.1529 je pod názvem „Sergej.“ Oblast u historické výpravní budovy zabraly lokomotivy T669.1172 „Čmelák,“ a T466.0253 „Pilštyk.“ Ze SR dorazila nákladní lokomotiva řady T678.0012 „Pomeranč,“ ta v odpoledních hodinách stála v čele nákladního vlaku pro fotografy. Na 6. nástupišti, bokem hlavní budovy, stála souprava v čele s lokomotivou řady 380 v nátěru Euro 2012, ta vezla naše reprezentanty „prohrát“ do Polska. 844 RegioShark, jde o novou jednotku pro příměstskou dopravu a 650.001 RegioPanter, taktéž nová příměstská jednotka. (Pak tedy vůbec nechápu, proč naše koridory kolem Brna brázdí stále ty rozpadající se pantografy…). Chybět nemohla řada 814 „Regionova.“
Motoráčky reprezentovaly v řadách M131, 1448, M262.018 a M274.004. Nejzajímavější však asi byla expozice vozů v oblasti tzv.“Malé Ameriky.“ Vidět jste zde mohli opravdu krásné kousky - Aza 80, salonní vůz prezidenta Masaryka, který dorazil z Prahy, společně s vozem Salon 001 - ten zase vozil prezidenta Husáka. Dále pak vůz poštovní D-post, v původních nátěrech, z roku 1932, Aa1142 vůz 1.třídy z 50.let minulého století. Součástí expozice byly také vozy konferenční a restaurační.
A co Den železnice a naše sdružení? Protože letos jsme měli akci „doma,“ museli jsme se tedy vytáhnout. To se nám asi povedlo, naše členka Svatava, která se stará o skladbu dobových doprovodů, měla už mnoho dní před akcí plné ruce práce. Nakonec jsme podle ohlasů předčili i komparz od ČD, i když letos byl lepší, než předloni v Olomouci. Náš předseda vsadil na image drážního ouřady z 1. republiky, Karolínka, naše pokladní šla do secesního obleku a nosila se po brněnských peronech, já vsadil na nehlubokou nostalgii a předvedl jsem se jako zdatný pionýr se vším všudy. Martin Havlíček přicestoval protokolární soupravou od Jihlavy, jako průvodčí z 80. let minulého století. Dobrovolnice máti s dcerou Havlíčkovy připoměly léta šedesátá a rozpustilou módu hippies. Každý z nás tedy zaujal místo v nějaké historické jízdě. Někdo motoráčkem, jiní párou. Vybírat bylo z čeho, vlaky se po celou sobotu rozjížděly do okolí Brna. Kolejáci byli stále středem pozornosti, předseda s Karol, Michalem a Adélou, kteří reprezentovali fabrikantské děti, se opět dostali do salonu Masarykova. Předsedu tento zážitek dohnal skoro k slzám. To se dá pochopit, tento vůz je pro veřejnost uzavřen a hostí pouze významné činitele a… Kolejovou. Mám za to, že všichni jsme si tento významný den velice užili.
Další den, tedy v neděli, jsme se opět sešli po ránu v Brně. Po 9. hodině totiž odjížděl jeden ze dvou parních vlaků, směrem na Vyškov, Prostějov, Chornici, Mor. Třebovou, Boskovice, Skalici, Blansko a zpět do Brna. Proto vlak nesl názecv „Drahanské kolečko.“ Další vlak zamířil pod Pálavu. Tu trať už známe, proto jsme si vybrali jízdu na Malou Hanou. Sešli jsme se předseda jako švihák lázeňský, Karol a moje maličkost, jako prvorepublikový pár, mladý Michal Malý jako začínající úředníček a přidal se i místopředseda Zdenek s Romanem, ti se v sobotu neúčastnili. Zdenek měl zdravotní potíže a celou sobotu pros…. mutnil, že my jezdíme a on musí být doma. V neděli si to vynahradil. Potkali jsme plno známých ze života kolem vlaků a projížděli za slunného dne krásnou krajinou. Osádku vlaku potěšil náš dobový doprovod, předseda dokonce pomohl zpacifikovat neukázněného cestujícího, takže ostudu jsme si jistě netrhli. Za zmínku stojí, že vlak byl veden lokomotivou 475.101 a složen z vozů 3. třídy, jeden z nich byl čerstvě po rekonstrukci, neboť po jednom z Pálavských okruhů zcela vyhořel. Podařilo se jej však opravit. Dojem z celé akce malinko kazila nepřipravenost restauratérů okolo trati, protože nebýt občerstvení v podobě bufetového vozu, jsme všichni hlady. Mnoho lidí odradila i absence úsekové jízdenky, asi ani mě by se nechtělo za jízdu mezi např. Brnem a Vyškovem platit 300 korun. Ale jinak se celý Den železnice i program kolem vyvedl a už teď se můžeme těšit, kam pojedeme za rok, no ne?
Text: Kamil Kyzlink
Foto: Kamil Kyzlink, Jaroslav Šimral, Liba Lániková, Leoš Knecht