Ježkův kolos je díl nejstaršího českého mostu
Nedávno jsme obdrželi dopis od pana Ing. Jiřího Zahradníka z Berouna, který pojednává o historii Ježkova mostu. V následujícím textu si můžete přečíst dopis v původním znění, včetně obrazových příloh. Ve zkrácené podobě se text objevil i na stránkách Blanenského deníku. Za dopis tímto děkujeme a vyzýváme i ostatní - pokud máte zajímavé informace související s Ježkovým mostem, dejte nám vědět.
Vážení přátelé z blanenského občanského sdružení Kolejová,
při prohlídce vašich webových stránek o tzv. Ježkově mostu v Blansku mne zaujalo několik stručných údajů, popisujících jeho historii. Konkrétně se jedná o pravděpodobné stáří mostu, místo původního uložení na trati České západní dráhy z Prahy do Plzně a dále do Brodu n. Lesy (Fürth im Wald) a pravděpodbné místo výroby. Zvlášť mne však zaujala zmínka o jeho původním použití, a to u obce Dolní Mokropsy (okr. Praha-západ) na uvedené trati. Všechny tyto výše zmíněné okolnosti vyvolaly můj zájem o vaši bohulibou činnost k záchraně konstrukce mostu, rovněž podle mého názoru jedinečné technické památky. Pokud jde o moji osobu, jsem spoluautorem rozsáhlé čtyřdílné publikace „Technické památky Čech, Moravy a Slezska“ (2001-2004), do níž nebyl most zařazen, občas se zabývám i publikační činností související s historií průmyslového rozvoje v rámci okresu Beroun a jeho okolí, včetně železniční problematiky. Nevím, zda moje informace k blanenskému mostu vám není již známa z vaší badatelské činnosti, přesto si dovoluji připojit několik dalších údajů k uchování ve vašem archivu. K věci samé:
Jak jsem odhadl s přiložených obrázků a stručného popisu na vašich webových stránkách, jedná se pravděpodobně o tzv. Schifkornovu nosnou konstrukci s příhradovými nosníky. Navrhl ji asi kolem roku 1854 rakouský inženýr Schifkorn. V podstatě vycházela ze zásad, uplatňovaných i v pozdější době, tj. možnost typizace a prefabrikace. Základem této soustavy byla složená přímopásová příhradovina. Horní pás a příčky byly z litinových dílců, spodní pás a svislice z kujného železa. Svislice měly na koncích závity a dotahováním šroubů se do konstrukce vnášelo potřebné předpětí. Konstrukce tak nabízela řadu předností - snadnou výrobu a přepravu, úsporu železa na úkor litiny a jednoduchou montáž ze stavebnicových dílů. Díky tomu se soustava rozšířila v býv. rakousko-uherské monarchii s mimořádnou rychlostí. Z hotových součástí bylo možno v krátké době sestavit mosty o rozpětí až do 57 m.
Nápadu se iniciativně ujali podnikaví bratři Kleinové, stavitelé prvních železnic v českých zemích, kteří Schifkornův systém vehementně prosazovali na jimi budovaných tratích. Mostní součásti se totiž ve velkém množství vyráběly i v sobotínských železárnách na Šumpersku, které jim tehdy patřily. Lze proto předpokládat, že na některé budované mosty se hotové součásti dodávaly právě ze Sobotína, a tak nelze vyloučit ani výrobu konstrukčních částí u vašeho mostu z těchto železáren. Prvně byla Schifkornova konstrukce použita při budování pardubicko-liberecké dráhy (SNDVB) v r. 1858 na mostě v Rakousích u Turnova, od r. 1861 pak následovaly další na trati České západní dráhy (BWB) v Dol. Mokropsích, Plzni, u Holýšov a Chrástu u Plzně).
Obě jmenované železnice a další stavěli právě Kleinové spolu s Lannou. V roce 1868 však došlo v haličské Černovici (dnes Ukrajina) ke zřícení jednoho pole mostu Schifkornovy konstrukce, vedoucího přes řeku Prut. Závěr vyšetřující komise vyzněl jednoznačně v neprospěch používaného systému, zejména v použití litinových dílů a šroubových spojů. Na státních i soukromých drahách v R.-U. byly proto mostní konstrukce Schifkornovy soustavy postupně nahrazovány. V přiloženém obrázku je uvedena např. výměna u mostu v Chrástu u Plzně roku 1892.
Vracím se však k údajnému původu vašeho mostu – z Dolních Mokropes na trati České západní dráhy. Při katastrofální povodni v květnu 1872 převážně v oblasti západních a středních Čech došlo mimo jině i ke zřícení jednoho pole jednokolejného mostu právě v Dolních Mokropsích. Nebylo to sice z konstručních důvodů, ale podemletím jednoho mostního pilíře. Tato událost vedla k tomu, že následně byla celá původní Schifkornova mostní konstrukce tohoto mostu nahrazena. Domnívám se proto, že jeden dílů právě tohoto mostu skončil právě u vás – v Blansku. Podle mého soudu jde tedy o jedinečnou technickou památku - jediný u nás zachovaný díl nejstarší železné mostní konstrukce v českých zemích. K textu přikládám ještě několik dalších obrázků a současně se omlouvám za jejich kvalitu. Snad se mi v brzké době podaří shlédnout i váš blanský most osobně. Srdečně zdravím vaše sdružení a přeji všem vašim členům další úspěšnou činnost.
Ing. Jiří Zahradník, Beroun
PS: Více podrobností o Schifkonově nosníku můžete pravděpodobně najít ve starší literatuře, např. Velflík: Stavitelství mostní II., Praha, 1905. Přikládám lístek s poznámkami.
