6.6.2015 S Kyklopem do Beskyd
Je tady jeden z mých oblíbených měsíců v roce, červen. A zcela náhodou jsem se dozvěděl, že parta lidí při Železničním muzeu moravskoslezském pořádá vyjížďku vlaku s lokomotivou řady 499.001 v čele. Tato lokomotiva nese přezdívku „Kyklop“, pro své umístění čelního reflektoru v přední části masky, pod okny stanoviště strojvedoucího. Připomíná tím opravdu bájnou jednookou postavu z řecké mytologie. Lokomotivy byly u nás údajně vyrobeny pouze dvě, pokud by byla zahájena další výroba, mělo jít o jednu z nejrychlejších a nejsilnějších lokomotiv. Výroba však byla ukončena a místo tohoto Kyklopa se s nákladními vlaky proháněly sovětské Sergeje. Kyklop prý však jezdil chvíli i v čele legendárního rychlíku Ostravan. No takovou příležitost si přece Kolejáci nemohli nechat ujít. Domluvil jsem se s kolegou Havlisem,věděl jsem že cestu plánuje. Trošku jsem ho napínal,protože mě malinko naštval,ale neudělal bych mu, že bych ho nevzal. Přibrali jsme ještě naši Kolejačku Karol a vyrazili už v pátek s tím, že spát budeme ve Frýdlantě nad Ostravicí. Kyklop totiž vyjížděl v sobotu ráno z Ostravy a tak bychom museli brzy ráno z Brna. Takto to bylo naprosto v pohodě. Spali jsme v bytě po mojí babičce, kousek od frýdlantského nádraží, hodinu cesty vlakem od Ostravy. Karolína zůstala v bytě, protože se učila na jakousi zkoušku, tak aby měla klid. My s Martinem vyrazili vyspaní a čerství osobním vlakem směr Ostrava. Z jízdního řádu nám bylo jasno, že zvláštní vlak stihneme ve stanici Ostrava střed, protože jeho pobyt tam činil cca 45 minut.
Vyfotili jsme příjezd a vcelku nás překvapilo, že nejede moc lidí. I přes velmi příznivou cenu – 100 korun za celou akci. No je pravda, že propagace nebyla moc silná a o akci si sdělily hlavně party železničních nadšenců na sociálních sítích a mezi sebou. Protože do odjezdu zbývalo ještě dost času, navštívili jsme ono železniční muzeum, umístěné v prostorách budovy nádraží Ostrava střed. Nutno říci, že jsou zde k vidění zajímavé exponáty. Potěšilo mě elektromechanické zabezpečovací zařízení ze stanice Frýdlant, neboť kolem toho jsem se motal už jako malý kluk, když ještě fungovalo ve své stanici. Další zajímavostí muzea je simulátor strojvedoucího, kde si každý může zkusit jet s vlakem po tratích okolo Opavy, ve hře MSTS.
Ale nás čekala vyjížďka na hranici se Slovenskem. Ještě předtím jsme navštívili stanoviště strojvedoucího na Kyklopovi. Po rekonstrukcích je vybaveno moderními prvky, ale jinak připomíná interiér stanoviště v Brejlovci. Vyjeli jsme na čas, směrem na Ostravu Kunčice, Český Těšín, Třinec a Mosty u Jablunkova. Cestou se do vlaku snažili dostat i lidé se standardní jízdenkou na daný směr. Dle mého názoru je klidně personál mohl nechat jet, ale chápu že by z nich ta parta vlastně neměla výdělek, tak když odmítli zaplatit dané jízdné, nejeli, byť měli jízdenku ČD. V Mostech u Jablunkova, což je město už téměř na hranicích se Slovenskem a Polskem, jsme vylezli si protáhnout nohy a u tamního kostelíka nalezli kešku, abychom potěšili i učící se Karolínku bodem. Pak jsme se vrátili do vlaku a ten popojel ještě asi kilometr Jablunkovským tunelem, do zastávky Mosty u Jablunkova zastávka. Tam vlastně kromě trati není nic, jen nový portál tunelu a vedle něj portál tunelu původního, který dnes slouží jako únikový východ a z jedné strany už je zasypaný zeminou. Z té druhé, od Slovenska je však portál zachován, jen opatřen vraty. Při cestě zpět byl čas opět v Mostech si dát výborný oběd a pivečko. Jedli jsme v nedaleké hospůdce, kde sice vázla obsluha, ale dobré jídlo to vyvážilo. Po cestě zpět už měl zvláštní vlak sestavený ze standardních vozů 2. třídy s velkoprostorovým uspořádáním,méně zastávek a do Ostravy se vracel s náskokem asi šesti minut, jak mi Martin ukazoval pomocí tabletu. A to i když okolo Těšína kvůli opravám trati 4 minuty ztrácel. Po vystoupení opět na středu nám zbývala hodina času na osobáček zpět do Frýdlantu, zašli jsme opět do muzea, neboť vstupenku jsme měli od rána. Martin si zkusil simulaci řízení vlaku a šlo mu to výtečně. Sklidil obdiv i od profesionála mašinfíry.
Zkrátka vydařené počasí i akce ostravských kolegů, určitě se zase na nějaké objevíme.
Text a foto: Kamil Kyzlink