Kolejová - občanské sdružení příznivců kolejové historie a současnosti

5.10.2011 Návštěva Strojírenského veletrhu v Brně

Jistě uznáte že strojírenství je obor, který má k železnici už dost blízko. A odjakživa platilo, že Brno si každý spojoval s veletrhy, nejvíce s tím strojírenským, ten měl ve světě věhlas… Nejen prací živ je Koleják, proto jsem se rozhodl, že se přidám k našemu předsedovi a půjdeme zjistit, co že je v technickém světě nového. Na Strojírenském veletrhu jsem byl naposled v době své školní docházky, to už nějaký ten páteček bude. Sešli jsme se ráno v Brně na nádraží a již ve dvou pokračovali tramvají (pro čtenáře z Čech) / šalinó (pro Brňáky), směr Výstaviště. Po vyřízení vstupních formalit už se zbývalo vrhnout do veletržního víru událostí.

V novodobé historii brněnských veletrhů je to tak, že se spojuje více veletrhů dohromady. Ušetří se tak nejspíš prostory i finance. Takže kromě Strojírenského probíhaly ještě menší s názvy Transport a Logistika. Proti minulým rokům jsme se však neubránili zklamání. Na venkovní ploše, kde vždycky byla malá statická výstava železničních exponátů, stála pouze osamocena posunovací lokomotiva 714.010-6, přestavěná na pohon zemním plynem. Byla opravdu hezká, s nátěrem v podobě nějaké rozkvetlé louky. Jinak však koleje zely prázdnotou.

Z expozice, která se tak nějak dotýkala oboru našeho zájmu, bych zmínil v jednom z pavilonů stánek italské firmy Thales (pozor ne Thalys, jako ten druh vlaku), která předváděla zabezpečovací zařízení montované do lokomotiv. Byl zde předváděn vlakový simulátor, na němž si každý mohl vyzkoušet, jak zařízení funguje. Na velkoplošné obrazovce ubíhala trať, mimochodem graficky dost odbytá a na stole na dvou počítačích se nacházely ostatní komponenty: rychloměr, ukazatel vzduchu v brzdách a bdělost. Ovládání zajišťoval obyčejný joystick, jako známe z počítačových her.

V pavilonu logistiky vedly různé pásové dopravníky, kuličkové dráhy, nebo paletové vozíky, což se železnice taky týká, neboť se zbožím se před nakládkou nějak musí manipulovat. Tudíž i tam jsme se malinko zdrželi.

Vedly ovšem obráběcí stroje a to jak na plasty, tak na kovy, což je nám opět blízké, neboť žádné kolejové vozidlo se neobejde bez součástek obráběných na soustruzích. A já konečně viděl na vlastní oči, jak že vypadají ty CNC stroje, o nichž vyprávějí někteří moji známí a konečně i předseda. Ochotně mi vysvětlil, co k čemu slouží a co pak vlastně vzniká za výrobek a jak že to vlastně všecko funguje. Až nám z té obchůzky vyhládlo, takže oběd jsme absolvovali v jednom z mnoha bufetů v areálu. A ani ne tak drahý oběd: oba jsme se najedli asi za sto korun, což je na výstaviště hodně slušná cena.

Abychom nešli s prázdnou, kromě zážitků jsme si odnášeli i pár drobností právě z pavilonu, kde se vyráběly kovové a plastové drobnosti. Celá naše exkurze pak byla zdárně ukončena kde jinde, než v brněnské restauraci Výtopna, kde jsme to nad sklenicí piva ještě vše důkladně rozebrali.

Shodli jsme se na jednom: na to, že vystavovalo 1600 subjektů, je veletrh rok od roků slabší… co naplat.

Text a foto: Kamil Kyzlink

Copyright © 2009 l Design by Iva "Smajlenka" Svozilová