22.8.2010 Zahradní železnice v Brně-Obřanech
Z dob minulých i současných jsme zvyklí vidět na zahradách lecjaké kuriozity. Někdo má na zahradě trpaslíky, jiný zase svítící hříbečky nebo jezírka s lekníny. Ale aby byl k vidění na zahradě vlak, to se zase tak často nestává. A přece to možné je a nejen to, vlak dokonce vozí na malém okruhu malé caparty. Nevěříte?
Ani my s kolegou Mirkem jsme nevěřili, a proto jsme se vydali onu docela slunnou neděli na okraj Brna, abychom se přesvědčili. A bylo na co se dívat! V jedné ze zahrad nedaleko řeky Svitavy, jakoby ne náhodou z obou stran obklíčené železničními mosty té „opravdové“ železnice, se proháněl vláček, v jehož vagóncích spořádaně seděli malí špunti a mávali svým rodičům. No proč ne - železničku s rozchodem kolejí 160 mm, přece není problém na zahradu před domem umístit, no ne? Vlak v měřítku 1:10 už zvládne uvézt několik capartů, nebo jednoho dospěláka. Pohon zajišťuje trafozdroj o napětí 24 V stejnosměrného, pomocí usměrňovače usměrněného proudu. Ten vláček bere z troleje, jež je uložena mezi kolejemi o celkové délce 100 m. Koleje jsou vyrobeny z profilů tvaru U a na trati je 9 výhybek, ručně i elektricky ovládaných. K dispozici je maketa motorového vozu „Hurvínek,“ který znáte z našeho výletu s dobovkou do Oslavan, dále maketa elektrické lokomotivy známé jako „Eso,“ nechybí ani parní lokomotiva a dokonce ruční drezínka. Na své cestě vláček projede dva železniční přejezdy, jeden je chráněn závorou a to pouze jednou, protože druhou závoru tvoří brána do zahrady. Taktéž zde jsou dvě jednoramenná návěstidla, plně funkční i s lampami a vodní pumpa v nádraží. Snad největší kuriozitou je plechová figurka výpravčího, který před každým odjezdem vlaku zapíská a zvedne ruku s výpravkou. Vlak ovládá jeden člověk z jednoho neměnného místa a úseky kde na něj nedohlédne, hlídá kamera, obraz je přenášen malou průmyslovou televizí na stanoviště „strojvedoucího.“
Celou železnici si majitel vyrobil sám, z dostupných materiálů a je zde vidět veliký kus chlapské práce a fortele. Mirek byl z návštěvy tak unešen, že uvažuje o koupi takovéto železnice, no uvidíme, třeba se jednou povozíme i v Řícmanicích. Zatím ale doporučuji všem nadšencům vláčků, kteří mají rádi i turistiku, aby tuto malou železničku navštívili, stojí za to.
Autor článku a fotografií: Kamil KYZLINK