20.4.2013 Vítání jara s KPL o.s.
Tak sníh nám konečně slezl a pár dní dokonce i bylo teplo. Doufali jsme, že počasí vyjde i na sobotní jízdu z Brna do Vranovic a Pohořelic, kterou pořádali naši kamarádi a kolegové z břeclavského Klubu přátel lokálek (KPL). Vybrali si na to motoráček řady M240, přezdívaný „Singrovka“ pro jeho zvuk, připomínající právě tento šicí stroj. Za motorovým vozem následoval přívěsný vůz řady Blm. Byli jsme požádáni, abychom zajistili dobový doprovod cestujícími, tentokrát ve stylu zlatých šedesátých let. Naše členka Svatava, která tyto dobové doprovody připravuje, vybrala členy, co by se asi tak nejlépe hodili. Oslovili jsme i naši dobrovolnici Veroniku, čímž jsme, dle jeho slov, potěšili předsedu KPL, Marka Tomka. Jako další jela naše pokladní Karolínka, moje maličkost a mladší Kolejačka Adélka, bez té by to snad ani nešlo. V KPL krátce působí i jeden z našich členů, Martin Havlíček, ten jel jako jeden z průvodčích. Nutno zmínit, že jsem jej viděl poprvé v „ostré službě“ a docela mu to šlo. Je opravdu šikovný.
V sobotu nás ale malinko počasí zradilo, paní Zima, snad ještě v jakési smrtelné agonii dýchla krajem, takže zavládlo sychravo, občas i dost studeně fouklo. Tato skutečnost se projevila i na nástupišti v Brně, neboť příjezd motoráčku vyhlíželo pár lidí, hlavně z řad železničních nadšenců. Ale i ti se počítají že… Vyjeli jsme na čas, po koridoru na Vranovice. V přívěsném voze bylo dost chladno, už jen proto, že jsme při odjezdu z hlavního nádraží mávali lidem, co čekali na své vlaky na Jihlavu a možná i Moravský Krumlov. Ve Vranovicích byla krátká zastávka, z tamní železniční stanice odbočuje trať na Pohořelice v opačném směru, než přijel náš motorák. Singrovka objela červený vagonek, do nějž zatím nastoupilo pár lidí. Jízda „Pohořeličkou“ bývá pohodová, není tu co potkat, s čím se srazit, dají se dělat dokonce i fotozastávky. Trať se kroutí mezi poli, před Pohořelicemi ji překlenuje silniční most, z něj jsou pěkné fotky. Trošku komplikací jsou přejezdy, chce to obezřetnost, řidiči už asi odvykli přítomnosti vlaků, alespoň teda tak pravidelné přítomnosti.
V Pohořelicích byla opět pauza a protože byla opravdu zima, rozhodli se kluci z KPL v přívěšáku zatopit. Ano v tomto voze jsou opravdu v jeho polovině kamna, takže Martin a jeho kolegové nanosili převo, samotný předseda zažehl oheň, zavřely se okna a… za moment bylo ve voze jako v lázních. V Pohořelicích na nás čekal i náš místopředseda Zdenek s Romanem, aby se svezli jedním obratem. Přijeli autem, nechali ho u nádraží v Pohořelicích a vydali se do Vranovic. Na konečné jsme nechali pouze jednoho kolegu, co nám dělal výpravčího. Že prý tam na nás počká. No nezmrznul, přežil a dočkal se.
Při druhém návratu vlaku do Pohořelic nás Zdenek opustil. Pobyt vlaku ve stanici byl tentokrát delší, udělalo se hromadné foto všech účastníků jízdy, pak následovala cesta zpátky do Vranovic. Tam probíhalo Vítání jara, návštěvníci mohli vyzkoušet pivní štafetu, vzpírání sudu, vystoupil i Železný Zekon. Někteří z vlakové čety akci navštívili, my se vydali do nedaleké hospůdky, do dalšího obratu zbývaly více jak dvě hodiny času. Dali jsme si výborný guláš a teplý čaj, i když se ven prodíralo slunce, stále bylo docela chladno. Podebatovali jsme s Markem, na němž bylo vidět zklamání z malé účasti cestující veřejnosti. Nebylo divu, počasí opravdu nevybízelo k rodinným výletům a stejným nedostatkem publika trpěly asi všechny akce pořádané v tento den. Jak jsem podotknul, cestovali hlavně železniční nadšenci a fotografové.
Při dalším pobytu v Pohořelicích se dělaly scénické fotky. Pan výpravčí před dopravní kanceláří nám vysvětloval kdy nám jede vlak, takže jsme se skláněli nad papírkem s jízdním řádem, pak jsem mával slečně průvodčí, kterou se posléze snažil políbit výpravčí, skoro jako ve filmu Ostře sledované vlaky. Nakonec jsem si zahrál na černého pasažéra, kterého nahání průvodčí, v podání Martina Havlíčka. Na odpoledním obratu se objevila i naše bývalá členka Zdena (Marťasova babička, taky u nás působila nějakou dobu). Svezla se i babička s dvěma vnoučky, ti měli sebou i kola. Zbývalo se vrátit do Vranovic a odtud do Brna. Situaci komplikovala mimořádná výluka, ta totiž začala dopoledne a končila v podvečer. Museli jsme čekat na její ukončení, pak jsme se mohli vydat zpět k Brnu.
Akce to byla hezká, škoda toho chladného počasí, protože projížďka po trati z Vranovic do Pohořelic je hezkým zážitkem vhodným pro rodinný výlet. KPL však chystá i další akce a nezbývá, než věřit že vyjde počasí, které vytáhne lidi na vyjížďku vláčkem. My děkujeme přátelům z tohoto sdružení za pěkně strávený den, snad s námi byli spokojeni nejen oni, ale i ti, kdož se nějakým obratem svezli. Takže nashledanou zase v nějakém vlaku jedoucím do historie…
PS: Na YouTube lze shlédnout video z akce od Stanislava Plachého.
Text: Kamil Kyzlink
Foto: Kamil Kyzlink a Stanislav Plachý