21.5.2016 120 let trati Svitavy-Polička
Vlaky se po Evropě prohánějí už od poloviny 19. století. Nadšencům a fandům železnice není neznámo, že prvenství patří Britům, no a u nás po první trati klusali koně z Budějovic do Lince. Ten pravý rozmach však přišel koncem 19. století. Bylo třeba dostat suroviny z horských oblastí k dalšímu zpracování a naopak tovar zase k lidem i do okrajových částí tehdejšího mocnářství. Není se co divit, že spousta tratí u nás je starších sta let. Nejinak je tomu i s tratí ze Svitav do Poličky. Provoz na tomto úseku započal již v roce 1896. V letošním roce trať oslavuje 120 let provozu. To nešlo nechat bez povšimnutí. Pořádání oslav se chopil spolek Poličská lokálka a Chornický železniční klub. Bylo potřeba přiblížit lidem onu dobu, kdy jsme ještě byli v područí Rakouska-Uherska, tak kromě jiného, jsme pomohli i my. Na akci jsme se pomalu připravovali už od ledna, abychom zajistili co nejlepší dobový doprovod. V polovině května už dostal jasné obrysy, kdo a jak bude oblečen. Za Kolejáky vyjel předseda, tradičně jako venkovský lékař, k němu naše slečna hospodářka Karolínka, v honosných šatech. I náš archivář Martin, alias Havlis se proměnil v jakéhosi tehdejšího právníka. Shlížel na okolí přísným pohledem. Místopředseda Jirka Ambros jel jako dobový doprovod poprvé a hned mu byl svěřen důležitý úkol, ale o tom níže... Jirka se proměnil v c.-k. oficíra a Koleják Laďa se stal tradičně Balounem, protože je mu podobný. Já se tentokrát stal chudobným cestujícím, s ošuntělým sakem a dekou přes rameno. Vše doplnili mladí Kolejáci Tomáš a David a holky Mia s Terezou z Řícmanic. Jako námi oslovené dobrovolnice se objevily Zuzana a bývalé Kolejačky Adéla a Jana Bořilová.
Když jsme v sobotu ráno čekali v Brně na rychlík, byla nás pěkná výprava. Zázemí tvořili ještě Kolejačka Svatava a fotograf Leoš. Zabrali jsme půl vozu soupravy InterPanter. Po příjezdu do Svitav nás pohltily davy lidí, očekávající příjezd parního vlaku od České Třebové. Ten se záhy objevil, v čele s parní lokomotivou řady 423. Po příjezdu vlaku k výpravní budově přišel čas pro našeho místopředsedu. Měl přednést zdravici starostovi Svitav. Předestírám, že na to, aby se obeznámil s jejím obsahem, měl asi 30 minut, cestou v rychlíku. Nebyl z toho zrovna nadšen, ale zhostil se toho srdnatě. Zakousnul si chleba se solí a chopil se mikrofonu. Mnohahlavý dav spatřil vysokého důstojníka i vysokého hodnostáře spolku Kolejová, kterak vychvaluje vrcholné dílo technického pokroku, spojující města česká i moravská. A které jak všichni doufáme bude spojovat lidi a národy mírovou cestou... Jo, kdyby lidi tušili, co je čeká a že ne vždy ta cesta byla mírová. Dav bouřil a jásal, mezitím lokomotiva přejela na začátek vlaku a lidi mohli nastupovat. Kdo to zvládnul první, ten si i sednul. Náš dobový doprovod měl zajištěno kupé, kumšt však byl se do něj dostat. My to zvládli sice s obtížemi, ale holky, ve svých širokých suknicích i náš předseda už zůstali na představku.
Vlak se vydal směrem k Poličce. Ve stanici Květná zajistili místní hasiči nejen dozbrojování lokomotivy, ale taky prodej párků a piva do vlaku. Z Květné měl vlak co dělat, aby se vyšplhal do stoupání, protože vezl opravdu mnoho lidí. Záměr, abychom chodili vlakem, ten byl nemožný. V Poličce nás přivítaly další davy lidí, skupina Tata Band na podiu a voňavý gulášek. Mimoto i staří známí s vagonem s výstavou o historii a vývoji jízdních dokladů. Nechali jsme vystoupit všecky lidi a poté jsme zopakovali výstup dobových cestujících pro fotografy. V Poličce historická souprava setrvala asi hodinu a půl. Za tu dobu jsme si prošli plácek u stanice a najedli se. Někteří z výpravy zůstali v Poličce, my se vydali s vlakem zpět na Svitavy, ale vystoupili jsme v Květné. Ostatní pokračovali na Svitavy. Předseda, místopředseda, Havlis a já, jsme si v Květné prohlédli výstavu artefaktů z železnice, spousta je jich i v našem archivu a díky Havlisovi i funkčních. Vlak mezitím dorazil do Svitav a tam se odpojila část dobrovolníků. Adéla je holt v pubertě a tak občas neví co chce, ale to jsme asi tak měli skoro všichni. A Zuzana od nás ze vsi... no to by byla jiná povídačka a to sem nepatří. Tím se uvolnilo i naše kupé pro ostatní Kolejáky.
Další pendl jela pára až do Čachnova. Cestou jsme opět nasedli my a v Poličce Laďa Baloun a dokonce Zdenek s Romanem a tou svou Olis. To už byl ale vlak zas tak plný, že se k nám nedostal. Viděli jsme se až v Čachnově. Cestou zpět jsme nabrali zpoždění, ale do Svitav jsme to zvládli a plánovaný rychlík na Brno nám neujel. Celá akce byla opravdu zajímavá, a to nejen kvůli velkému množství lidí v dobových oděvech, ale i množství vlaků. Nadšenci měli co sledovat. Kromě historické soupravy s parním strojem v čele, byla k vidění třeba motorová lokomotiva Karkulka, motorové vozy RegioNova, RegioSpider a RegioShark. Nechyběl ani vůz M240 známý jako Singrovka. Jako doprovodné akce byly již zmiňované výstavy o železnici, v Květné i Svitavách, kde v místním muzeu je až do srpna k vidění modelové kolejiště, v Poličce mohli návštěvníci spatřit lokomotivy a vozy. Vše dokreslilo nádherné počasí. Mám za to, že všechny spolky se snažily, aby trať své výročí oslavila opravdu důstojně. Spokojení jsme mohli být opravdu všichni a bylo vidět, že když se spolky domluví a podají si pomocnou ruku, vyjde z toho nádherný den plný zážitků.
Text: Kamil Kyzlink
Foto: Leoš Knecht