14.6.2016 Výprava na Czech Raildays
Letos v červnu se už po několikáté konal v Ostravě veletrh železniční techniky Czech Raildays. Už jednou jsem na něm byl, ale už je to vcelku dlouho. Proč si to tedy nezopakovat? Většina Kolejáků už vlastní InKartu od ČD s aplikací pro poloviční jízdné, a to i v první třídě. A Ostrava je z Brna pohodlně dosažitelná za necelé tři hodiny rychlíkem. Vyrazili jsme tedy hned první den veletrhu, v sestavě předseda Jirka, jako vedoucí výpravy, a s ním pak Kolejáci Martin „Havlis“ Havlíček, Laďa „Baloun“ Kopecký a samozřejmě já, když jsem tu cestu v podstatě vyprovokoval.
Původně jsme chtěli jet z Brna až v 8 hodin ráno, aby nemuseli všichni účastníci brzy z postelí, ale museli jsme změnit plány. Rychlík, co jsem s ním dlouhá léta do Ostravy jezdil a nejen já, prostě nejede. Museli jsme chtě nechtě, vyjet už v 7. Zkompletovali jsme se všichni na hlavním brněnském nádraží, nakoupili pivko na cestu a přesně podle jízdního řádu se rychlík pohnul. Do Vyškova jsme jeli docela pomalu, s častými zastávkami. Trať prochází rekonstrukcí, takže jet po ní teď chce trošku trpělivosti. Trošku nás ta pomalá jízda uondala, protože všichni jsme chvíli usnuli. Laďa tak tvrdě, že jeho rytmické chrápání přehlušovalo i zvuk jízdy vlaku při otevřeném okně. Na ostravské hlavní nádraží jsme dorazili krátce po půl desáté, asi jen o pět minut později, proti jízdnímu řádu. Veletrh se konal, jako ostatně pokaždé, na tzv. přednádraží. Ostrava bývala významným průmyslovým městem. Byly zde hutě, doly a významná centra služeb. To vyžadovalo určitě i velké nároky na přepravní kapacity. Dnes, kdy je Ostrava takřka bez průmyslu, je spousta prostorů stanice nevyužita. Tak se část, kde bývaly dříve mezisklady, využívá jako výstavní plocha. Od výpravní budovy Ostravy hlavního nádraží je tato plocha asi 10 minut pěšky. Podle propozic veletrhu, měla být mezi nádražím a výstavištěm zajištěna doprava elektrobusem. Opravdu nedaleko vchodu jsme nalezli provizorní zastávku, kde přešlapovalo pár lidí. Od nich jsme se dozvěděli, že ještě nejel ani jeden obrat elektrobusu. Když nepřijel ani obrat, co měl vézt návštěvníky v 10 hodin, vydali jsme se, jako ostatní po svých. Opravdu to naštěstí není nijak daleko. Zakoupili jsme si vstupenky, cena byla rozumná, od 30 do 70 Kč. Ke vstupence, kdo chtěl, dostal ještě katalog vystavovatelů.
Pak už nám nic nebránilo se ponořit do víru veletrhu. Jistě největším lákadlem pro železniční fanoušky byl rekonstruovaný motorový vůz M260.001 „Stříbrný šíp.“ Tento vůz měl neveselou minulost a ani toho moc nenajezdil. Vyroben byl v roce 1939 a na koleje se dostal den před obsazením naší země Německem. Po válce chátral a chvíli sloužil i jako klubovna modelářům. Až nyní v posledních letech jej zrekonstruovali, vše na něm je v podstatě replikou, původní jsou pouze podvozky. Ale laik by to nepoznal. Vůz na nás dýchnul vůní zašlých časů. Právě na veletrhu proběhlo jeho slavnostní předání do služeb ČD. Bouchalo šampaňské, potřásalo se rukama a zájemci mohli navštívit i interiér. Celý vůz má červenobílý nátěr a i vnitřní styl je laděn do červené a světlé. Červená kožená sedadla, chromované nosiče zavazadel a i oddíl pro kuřáky, i když silně pochybuji, že by někomu bylo dovoleno si tam zapálit. Ale dřív, to bylo běžné si po cestě vychutnat doutníček, nebo svou ranní cigaretku.
Dalším lákadlem byla lokomotiva Vectron, pro službu v ČD Cargo. Bude vozit nákladní vlaky a na veletrhu proběhnul její slavnostní křest, za účasti fotbalové legendy, pana Antonína Panenky. Po slavnostním křestu se pro odborníky uskutečnila tisková konference, pro veřejnost se pan Panenka asi půl hodiny podepisoval u stánku ČD Cargo. Pro náš web nám zapózoval i vedle předsedy. I hvězda našeho předsedy stoupá strmě vzhůru a třeba bude jednou slavný jako Panenka, i když ve sportu to zjevně nebude. Další zajímavostí byla expozice osobních vozů. Prošli jsme si renovované vozy pro mezinárodní dopravu. Vidět nejspíše budou na vlacích do Německa. Zastoupen byl velkoprostorový vůz a vůz s oddíly 2. třídy. V něm se počítá dopředu i s oddílem pro minibar. Do restauračního vozu jsme se nedostali z důvodu obsazenosti drážními činiteli. Zajímavým byl rovněž Party vůz. Vůz v zeleném nátěru, s namalovanými siluetami tančících postav, byl uzpůsoben k pořádání zábav a rautů. Ten navštívil Martin Havlíček a protože tam vyfasoval pivo zdarma, byl velmi potěšen. Kromě kolejových vozidel zde návštěvníci mohli shlédnout i jinou techniku. Třeba hasičský automobil určený pro jízdu po silnici, ale i po kolejích. Nebo traktor vybavený spřáhly pro posun. V expozici MHD stál námi marně očekávaný elektrobus a brněnská tramvaj ŠalinaPub. Tramvaj upravená jako pivnice na kolejích, známá opravdu hlavně po Brně, kde v sezoně pravidelně jezdí, nebo si ji lze objednat na oslavy, hostiny, nebo večírky. Zde na veletrhu fungovala jako občerstvení pro veřejnost. Taky jsme jí využili pro odpočinek a pivo. Podle vyjádření jedné z hostesek, do Ostravy byla přivezena na specielním silničním podvalníku. Hned za zelenou tramvají stála souprava pražského metra, ještě ta původní sovětské výroby. Jedna je ve Vítkovicích, kde vozí zájemce po areálu železáren. Ta vystavovaná měla salonní úpravu a připomínala zasedací místnost.
Venku se dost zatáhlo, tak jsme se přesunuli do budovy, kde vystavovaly firmy, co mají co dočinění s železnicí. Potkali jsme tam i publicisty z magazínu o železnici Pozor vlak. S těmi jsme se samozřejmě vyfotili. Jako poslední osobnost toho dne, byl herec Sypal. Toho jistě znáte z filmů Byl jednou jeden polda, kde ztvárnil nešikovného majora Hrubce. S tím jsme se taky vyfotili, aby bylo vidět, jak vysoko se Kolejáci mohou dostat. Protože areál není velký, dá se projít poměrně za krátko. Už se ozval hlad, proto jsme výstaviště opustili a cestou zpět k nádraží jsme se stavili v restauraci Sokolovna, kde měli výborné a levné obědové menu. Po náročném dopoledni přišlo velmi vhod. Poté už stačilo dojít na nedaleké nádraží a v 15.45, opět vcelku včas, naše výprava opouštěla Ostravu, plná dojmů. Závěrem bych určitě zmínil velmi dobrý počin ČD. Kdo chtěl navštívit Raildays a neměl žádnou slevu, mohl využít výhodnou jízdenku, kdy zaplatil cestu pouze do Ostravy, nechal si jízdenku potvrdit na stánku ČD a zpět jel zdarma. My s naším polovičním jízdným jsme toho nevyužili. Jestli nám to vyjde, rádi na tuto akci zavítáme znovu.
Text: Kamil Kyzlink
Foto: Jiří Šimkůj a Kamil Kyzlink