26.-27.6.2010 800 let obce Řícmanice
Obec Řícmanice oslavila letos významné jubileum. Už dlouhých 800 let je známa její existence. To tedy stálo za oslavu, důstojnou a velkolepou. Zapojilo se do ní několik organizací, tak, aby to k něčemu vypadalo. A zapojili jsme se my ze sdružení. Celou akci jsme si vymysleli tak, aby byla pro lidi co možná nejzajímavější a i když to v podstatě semtam organizačně zaskřípalo, ve výsledku jsme celý program obohatili.
Obec Řícmanice opět zapůjčila pro naše potřeby jeden ze svých stanů, tentokrát 10x4m, abychom do něj dali 3 modelová kolejiště a ještě ukázku železnice LGB Jirky Pavlase ze Stanice mladých techniků Brno. Tento stan jsme, malinko neplánovaně, stavěli právě spolu s ním a s dobrovolníky, kteří se zrovna dostavili, ale nakonec stan stál a zázemí v něm jsme už dochystali s našim členem Mirkem Polákem tak, aby toho v sobotu už bylo co možná nejméně. V sobotu už před 8. hodinou ráno přijel předseda Jirka a Leoš a přivezli jedno kolejiště, Míra donesl další a naše třetí je vlastně v obci stále. Vše jsme připravili, odzkoušeli a kolem 10. hodiny se začali trousit první zvědavci. Přijel taky Libor ze Židlochovic a před polednem i Bohunka, které jsme šli naproti k autobusu, při jehož odjezdu zažili cestující jedoucí dále na Kanice a Babice zvláštní věc - autobus byl vypraven jako kdysi vlak, předsedou v uniformě, který mu zahoukal odjezd na historickou výpravní trumpetku. V areálu obecního koupaliště už to ovšem nabíralo spád, lidí přibývalo, naše expozice lákala opět zejména děti, ale ani dospěláci nepohrdli a se zájmem sledovali dění na všech kolejištích. Taktéž bylo plno u našich suvenýrů, hlavně balonky se líbily a starší si brali naše fotky lokomotiv a pohlednice.
Na 15. hodinu, kdy areálem zněly písně místní kapely JEN TAK, jsme měli připravenu malou recesi - příjezd prvního vlaku do Řícmanic. Do obce totiž nevedou koleje a ani nepovedou, pro nepřístupnost terénu. Ale my Kolejáci jsme šikovní a první vlak opravdu v 15 hodin zastavil před nádražní budovou stanice Řícmanice a nejvyšší orgán sdružení, tedy pan předseda Jiří Šimkůj, předal za přihlížení početného davu, paní starostce obce, Lence Liškové, pamětní fotografii, aby si vždy vzpoměla, že slíbený vlak přijel. Vás jistě zajímá, jak jsme to dokázali. Na jednom našem kolejišti máme krásné nádražíčko, právě pojmenované Řícmanice. No a parních mašinek máme taky dost a tak nostalgická výroční jízda proběhla bez větších potíží. Paní starostka byla nadšena, bouřil potlesk, možná chybělo jen šampaňské, protože hudba byla.
K večeru byl i zájem o večerní ježdění, i když lidi už v ten moment zajímala jiná akce, ale tak i my jsme už byli unavení a někteří členové jeli domů. Odjela Bohunka, šťastná a plná dojmů, odjel i Martin z Ivančic a po 22. hodině odjel i předseda. Zůstali jsme jen Leoš, Libor, Zdenek, já a Roman s Mírou, abychom do rána zamezili poškození našich věcí, alkoholem posilněnými mládežníky. Zaujali jsme tedy všichni strategická místa tak, aby nikdo nemohl vlézt do našeho stanu a spali ve spacácích jako trempíci. Pánové z ochranky měli taky situaci v rukou, přečkali jsme tedy noc a vzbudili se bez úhony do slunného rána.
Před desátou dopoledne přijel Jirka Pavlas s taneční skupinou Community Dancers z Brna, která měla vystupovat souběžně s bohoslužbou, jež se konala nedaleko, na návsi pod širým nebem. Jenže rozkaz z vyšších míst zněl, produkci ukončit dříve, že hudba ruší sbor, co přijel zazpívat. No nic se nedalo dělat, začali jsme tedy pomalu balit všichni a akci v neděli ukončili dříve.
Jak jsem podotknul na počátku, i přes některé organizační nesrovnalosti to byla akce velmi zdařilá a myslím, že se opět Kolejová blýskla i tam, kde vlaky nejezdí.
Autor článku: Kamil KYZLINK
Autor fotografií: Leoš KNECHT a Kamil KYZLINK