V následujícím příspěvku se pokusím ukázat i jinou stránku železnice, než na jakou jsou tu všichni zvyklí. Ono totiž ta dráha železná není jenom parní vlak ku příležitosti oslavy všeho možného, focení nebo běžná cesta do práce. Za dobu existence si všichni zvykli, že železnice funguje. Sice občas s menšími či většími problémy, ale funguje a spousta lidí, pro které je vlak pouze dopravní prostředek, to menší zpoždění občas ani nepostřehne. Potíž ovšem nastává, když nevyjede v pracovní den ráno ani jeden a nutnost cesty je vyšší než nutná. A jak to dopadlo dnes bych se zde rád pokusil rozebrat, protože si myslím, že i toto na naše stránky patří, byť železnici rozhodně kladné hodnocení nepřidá.
Ve škole jsem sice obdržel ředitelské volno, ale co dělat, když se skoro nikam nedá dostat? Lákala mě návštěva Ostravy a železničního veletrhu, ale nakonec jsem zůstal raději doma. Po obědě mi to ale nedalo a vyrazil jsem s fotoaparátem na hlavní, jak jinak, než pěšky. Zde jsem si u viaduktu Křenová všiml spousty autobusů nejrůznějších dopravců, tvarů a velikostí. Kordis se činil a tak za linku S2, S3, R5 jezdila v rozumné míře náhrada, na tabuli zmiňovanou linku S41 jsem nenašel, ale možná jsem se nedíval pořádně. Úderem 14. hodiny se připojily ještě páteřní šaliny a k mému nemalému podivu také noční linky MHD. Musím říci, že autobus, který za jasného odpoledního slunce má na displeji nápis „noční linka“, působí poněkud podivně.
Po pořízení několika snímků jsem se vrátil do vestibulu k hlavní odjezdové tabuli, na které chyběly údaje o nástupišti a koleji a v kolonce zpoždění byl nápis „vlak nejede“. I po nahlédnutí do ČD centra jsem viděl pokladny přelepené papírem s textem Stávka. Více k vidění toho nebylo ani na liduprázdných peronech a já přemýšlel, kdy naposledy vypadalo hlavní nádraží za bílého dne takhle. Moji pozornost upoutaly dvě nové lokomotivy řady 380 stojící u pátého nástupiště, které jsem se snažil bez lidí vyfotit. Mírně mě zarazilo, že lidé ke stávce přistupovali kladně a nebyl jsem svědkem žádných incidentů.
Poté jsem se již šalinou vydal k domovu, protože nic víc k vidění nebylo. Až večer jsem si přečetl na internetu, že odboráři hrozí další stávkou a daleko větší. Tak uvidíme, co nás čeká v příštích dnech.
Text a foto: Honza NEKVAPIL