Kolejová - občanské sdružení příznivců kolejové historie a současnosti

22.1.2012 Návštěva Malého železničního muzea ČD ve Vyškově

V minulém článku jste se dočetli, že hra geocaching a železnice jdou mnohdy ruku v ruce. Venku zima, parních jízd ubylo a jejich čas ještě nenastal, co dělat? Hledat schránky lze celoročně a proč nevyvětrat i naši Kolejáckou drobotinu? To jsme si řekli a zorganizovali malý výlet do Vyškova. Jednak je tam z Brna krásné spojení téměř každou hodinu a pak - je tam železniční muzeum, podobné tomu, jaké zamýšlíme my. Náš místopředseda Zdenek vzal tedy svého syna Romana, přidala se i mladá členka Adélka, jen poslední člen Míša Malý, musel pro nějaký problém a maminčin zákaz zůstat doma. Inu s matinkami je někdy kříž.

Vyjeli jsme v 9.02 z brněnského hlavního nádraží, rychlíkem jedoucím na Bohumín. Ten za 40 minut dorazil do Vyškova na Moravě. Na konci malé železniční stanice je ještě menší muzeum. Je zřízeno v původně vodárenské věži z roku 1869. Je v provozu vlastně pořád, stačí se domluvit s výpravčím, který vám otevře.

Před muzeem je venku vystaveno něco větších exponátů, které se dovnitř nevejdou. Mechanické návěstidlo, předvěst, na zdi muzea potom vzdálenostní upozorňovadla, že vlak se blíží k předvěsti. Dále pak závora, o něco delší než vlastníme my, vodní pumpu k plnění vody do parních lokomotiv. Pan výpravčí nám dal klíče od budovy a zalezl do výpravní kanceláře, jakoby tušil, že jsme z Kolejové a vše zůstane na místě. Bez dozoru tedy Roman otevřel dveře potemnělého muzea. Když Karolínka rozsvítila, naše srdce vlakařská zaplesala. Škoda že tu není náš předseda! pomyslel jsem si. Hned za vchodem opřený stojan z výhybky, napravo pak označení kusé koleje a stolek s návštěvní knihou. Malé místnosti vévodil hradlový přístroj, pak pultík z reléového zabezpečovacího zařízení a u jedné zdi stavěcí páky pro mechanická návěstidla. Taky jsme si hned vše vyzkoušeli, já naší drobotině a vlastně i Karolínce a Zdenkovi podal trochu výklad jak se to vše používá. Na stěnách jsme si se zájmem prohlédli destinační tabulky z vlaků nejen našich ale i zahraničních železničních správ. Na dvou stolech ležely hromady předpisů a největším exponátem uvnitř byl parní kotel.

V místnosti jsme nalezli i výpravku a červenou čepici, udělali jsme tedy několik fotek s těmito doplnky. Zdrželi jsme se dost dlouho a určitě se ještě vrátíme s více členy našeho spolku. Však to jsem taky večer přes telefon domluvil se správcem muzea. On nás kontaktoval kuriozně - Karolínka naši návštěvu zapsala do knihy a já vedle položil vizitku s kontaktem. Večer cestou do Brna se ozval správce, který nás upozornil, že jsme v budově nechali rozsvíceno, inu stane se. Omluvil jsem se a vyložil, kdo vlastně jsme. Byl moc nadšený a máme přijet zas. Schránku u muzea jsme sice nenašli, ale zážitek obrovský to byl. Jak dopadl celý výlet si můžete přečíst na stránkách GeoKolejové.

Text: Kamil Kyzlink

Foto: Kamil Kyzlink a Karolína Brožová

Copyright © 2009 l Design by Iva "Smajlenka" Svozilová