29.5.2011 Úplné zvednutí Ježkova mostu a další letošní brigáda
Přestože uplynulý týden rozhodně co se počasí týká nebyl ideální, v závěru se vydařil. A předsedovo rozhodnutí, že se nakonec brigáda uskuteční, bylo jedině správné, protože od samého rána svítilo slunce. Na tuto neděli bylo naplánováno několik drobnějších činností a jedna hlavní, totiž zvednutí mostu i na druhé straně. Sraz na brigádu byl mezi devátou a půl desátou ranní. Díky výluce mezi Brnem a Adamovem jsem dorazil později, než jsem čekal, a proto ostatní již byli u mostu. Sešel se tu předseda Jirka, místopředseda Zdeněk, Kamil se svojí přítelkyní Karolínou, Leoš, Libor, Tomáš, Adam, Martin, Roman a samozřejmě já. Jak všechny práce probíhaly, dokumentují průběžně vkládané fotky.
To už se předseda ujal křovinořezu, Karolína se mnou hrábí a ostatní vynášeli trámy z dodávky, které měly posloužit na zvedaní. Bohužel jako obvykle došlo i na uklízení nepořádku v okolí i pod mostem, kterého se ujali mladí a Zdeněk. Na nové informační tabuli se, jak je v tomto státě normální, projevilo řádění vandalů, naštěstí šlo „umělecké dílo“ bez problému dolů. Inu, jak se říká: „Ruky ulámat je málo“.
Okolo půl jedenácté dorazili dobrovolní hasiči z Klepačova a hned se dali do práce. Naštěstí šlo všechno hladce, a tak za slabou hodinu bylo zvedání hotovo. My už se pomalu odebírali k Dennymu, ale velitel hasičů zadržel našeho předsedu se slovy, jestli prý nechceme most umýt. Předseda pochopitelně souhlasil a než jsme se nadáli, bylo v řece Svitavě čerpadlo a mladí Kolejáci si mohli vyzkoušet, jaké to je držet v rukou hasičskou hadici s vodou pod tlakem. Není proto divu, že se umýval nejen most, ale i členové, kteří o to vůbec nestáli. Hasiči to vzali důkladně opravdu ze všech stran, dokonce vylezli i na něj a proudem vody promývali pražce. My jenom s úctou koukali. Most krásně prokoukl a je tedy otázkou, jestli dojde na nějaký nátěr nebo ne. Tuhle věc ale budeme řešit až později. Okolo 12. bylo vše hotovo, hasiči odjeli a my se vydali k Dennymu.
Zde jsme zůstali sedět do pozdního odpoledne a také jsme společně oslavili Kamilovi narozeniny a snědli vše, co se sníst dalo. S Leošem jsme během toho párkrát odběhli fotit projíždějící vlaky EC, ale jinak jsme si povídali o všem možném, hlavně s železniční tématikou.
Okolo čtvrté jsme si všimli, že vlaky projíždí se staženými sběrači, nevěnovali jsme tomu ale pozornost. Řešit tuto „drobnost“ jsme začali, až když osobním vlakům obou směrů bylo postupně vyhlášeno hodinové zpoždění. Ve stanici Blansko totiž probíhala nakládka dříví a během toho se podařilo poškodit vedení přes celou stanici. Vlaky vyšší kvality se před místem vždy rozjely na maximum a strojvedoucím nezbývalo, než se modlit, že projedou. Nicméně osobáky musely čekat. Nám to bylo jedno, piva bylo dost a tak jsme v klidu počkali na opravu. Okolo šesté hodiny jsem s Kamilem, Karolínou, Liborem a Martinem opustil Blansko, do kterého náš „panťák“ dovezl Brejlovec a již vlastní silou se vydal k Brnu. Martin odešel na kusá nástupiště na vlak domů a Libor čekal na vlak směr Vranovice. I já se vypravil domů a přemýšlel, kdy se nějaká podobná a stejně povedená akce zopakuje.
Text: Honza NEKVAPIL
Foto: Leoš KNECHT a Kamil KYZLINK