9.10.2021 Kolejová na Hasičském kotlíku
Po roční pauze se letos znovu konala v Řícmanicích soutěž ve vaření gulášů pod názvem Hasičský kotlík. Už několik let po sobě ji pořádají řícmaničtí dobrovolní hasiči v areálu koupaliště. Možná však málokdo ví, že za vznikem soutěže stojí tak trochu i Kolejová. Když hasiči před časem chtěli s guláši začít, žádali nás o radu, jak to vlastně funguje. Věděli, že jsme se podobné akce účastnili v Blansku.
Letos se za své kotlíky a hrnce to sobotní ráno postavilo 9 týmů. Cíl byl jasný. V 8 hodin zapálit oheň a do odpoledních hodin nad ním uvařit guláš. Jaký, to už bylo na každé partě. Za Kolejáky letos nastoupil zcela obměněný tým. Role šéfkuchařky se ujala Kolejačka Svaťa, s tím, že pouze udílela pokyny a ostatní vařili. Ohně se ujal Tomáš Prudký, blanenský Koleják a zbytek týmu tvořili Karolínka, já a místopředseda Zdeněk „Fazola“ Fasora. Letos měl chudák hendikep. Den před soutěží absolvoval u zubaře chirurgický zákrok. To mu krajně omezovalo ochutnávání. Vsadili jsme na exotiku, Cikánský guláš. Jen psí maso bylo samozřejmě nahrazeno vepřovým, ale jinak paprika, brambory a řízná klobása nechyběla.
Letošní ročník i co do hodnocení byl asi ze všech nejobjektivnější. Všechny guláše byly totiž velmi chutné a sám bych asi nechal vyhrát každý z nich. Dokonce i vegetariánský, který utvořil jeden z týmů, byl vážně moc dobrý. I když jako masožravec jsem se toho bál, mile mě překvapila chuť i vůně.
Počasí přálo a roční pauza pomohla extrémnímu zájmu veřejnosti. Pořadatelům dokonce došly degustační kartičky a museli narychlo improvizovat. Ale zvládli vše. Kdo nechtěl guláš, nebo chtěl zamíchat chutěmi, mohl si dát čočkovou polévku, svařák, nebo klasicky ke guláši pivo.
A jak to dopadlo? První místo u lidí i poroty obsadil tým s názvem Šmakuláda, z Bílovic. Na nás opět zbyla poslední příčka, protože někdo poslední být musí. U lidí, kteří bodovali jednotlivé guláše, je to jasné. Ti hodnotí tak, aby své kamarády poslali dopředu. I kdyby jim hned chutnal jiný guláš. Ale proti minulým rokům jsme i od lidí dostali letos docela hodně bodů. A odborná porota? Lze těžko soudit, je složená taktéž z hasičů a jak se říká, bližší košile než kabát. Nutno říci, že letos se opravdu s prvním místem trefili po zásluze.
A co tedy příští rok? I když je nám neustále připomínáno, že vlastně o nic nejde, že hlavní je si užít den... a něco na tom je. Nám ani tak nejde o to být na bedně. Kotlík máme svůj a rychlý špunty i pivo si koupíme. Jenže když na nás od počátku soutěže vždy zbyde pouze poslední místo, tak to prostě jednoho zamrzí. A útěchou moc nejsou ani částečně vrácené náklady, které hasiči všem kompenzují. Tak se obávám, že letos Kolejáci vařili naposled. Nikomu už se nechce vyslechnout si verdikt, že na posledním místě skončil tým Kolejová. Kdyby jednou, či dvakrát, ale pokaždé... to už opravdu nutí uvažovat o objektivitě. Já osobně si to vždy užiju. Najím se, popovídám si s lidmi... Vzhledem k tomu že hasiči oznámili předpokládané konání akce příští rok v září, je možné že budeme na nějaké železniční akci. A ty jsou jasně přednostní. Anebo snad emoce ochladnou, jako už ochladl kotlík od guláše a ještě ho Kolejáci rozpálí, ať hasiči nemusí rušit poslední místo... Uvidíme.
Text: Kamil Kyzlink
Foto: Tomáš Prudký a Kamil Kyzlink