22.10.2021 Návštěva výstavy železničních modelů v brněnské Mosilaně
Říká se, že nejlepší akce jsou ty neplánované. Proto mě docela potěšilo, když mi zavolal místopředseda Zdeněk, zda nechci mrknout na výstavu vlaků. Hodilo se to, v ten páteční podvečer jsme oba měli čas a já mám modely rád. Železniční modeláři léta sídlí v centru Brna, v areálu a objektu bývalé Mosilany u Křenové ulice. Asi už dlouho nebudou, protože v rámci revitalizace města, půjde mnoho industriálních budov k zemi.
Jedna zastávka tramvají od hlavního nádraží a přenesli jsme se do doby průmyslové revoluce. Tovární areál na nás dýchl nebývalou atmosférou. Staré zděné budovy s kovovými prvky, chyběla snad už jen stará nákladní auta. V budově Mosilany jako by vše čas zanechal. Opuštěné tmavé schodiště, staré vypínače a místnosti s plechovými vraty a za jedněmi z nich miniaturní svět v měřítku H0. Zdejší modeláři tu mnoho let tvoří a vylepšují tzv. modulové kolejiště. Ne, to není překlep. Celé kolejiště je sestaveno z dílů, tedy modulů, které na sebe navazují a když se dělá třeba výstava jinde, lze sestavit pouze část. Na každém modulu je část trati, část krajiny, silnice či stavba. Dohromady tvoří ucelený svět.
Letos modeláři koncipovali výstavu tak, že každý víkend věnovali nějaké epoše. Začali párou, navázali motorovou trakcí a my už navštívili dobu současnou. A že bylo co vidět. Jednotlivé mezistaniční úseky se řídily počítači jako v reálu. Po kolejích pod kopci i lesy uháněly nákladní vlaky, osobáky, ano, dokonce i RailJety, či žluté vlaky RegioJetu. Veškeré stavby svítily a lokomotivy vydávaly reálné zvuky. To vše dnes modelový svět dokáže, máte-li čas, trpělivost a finance.
Přišli jsme v době kdy se do místnosti nahrnulo docela dost lidu, měli jsme tedy štěstí, že jsme něco viděli. Hoši modeláři to hodně vylepšili, od doby co jsem u nich byl naposledy. Výstava bývá otevřená od 16.30 do 19 hodin a potrvá ještě do konce října. Pokud nebude prodloužena, protože zájem je. Můžeme jen doporučit, kdo má toto odvětví rád, jistě bude potěšený.
Text a foto: Kamil Kyzlink