8.3.2014 MDŽ a 700. keš
Osmý březen prý mají svátek ženy. Něžné pohlaví má vůbec docela dost svátků: Den matek, MDŽ, když se to tak vezme tak i ten Valentýn… no a kdy je den mužů? To jsem se nikde nedočetl. Každopádně panovalo jarní počasí, rozhodli jsme se oslavit MDŽ kešováním. Zvláště, když nám na geoprofilu svítila číslice 697 geobodů. Na zarovnávání skóre na MDŽ máme štěstí, v roce 2012 jsme ulovili naši stou keš, nyní se ta sedmistovka tedy nabízela.
Rozhodli jsme se pro lokalitu Obřan. Městský autobus linky 75 nás vysypal na pomezí Brna a Bílovic u nedalekého rozcestí. Ať bychom se dali na jakoukoli stranu, měli bychom najít poklad. Rozhodli jsme se prvně pro multikeš Doprava na VUT (GC3PWJW). Keš je věnována výzkumu nových asfaltových povrchů na silnice. Je umístěna docela na pěkném místě, ale zrovna pro nás v ní nic nebylo. Dali jsme jiným hledačům do keše nějaké drobnosti a vyrazili za další multikeší Ne-obyčejný křížek. Nicméně cestou jsme zjistili, že nemáme tužku (v dopravní keši byla), tím se stalo, že jsme udělali početní chybu, na což jsme přišli až doma. Křížek tedy zatím zůstal nevyzvednut, od něj jsme polními cestami slezli do Obřan, do oblasti ulice Hlaváčova.
Další naše cesta vedla ke keši Cacovický ostrov (GC3VER6). Jde opravdu o „ostrov“ omývaný Svitavou. Je na něm parčík s cestičkami, lavičkami a zelení. V odpolední hodinu co jsme tam šli. Vytáhlo mnoho mudlů své chlupaté čtyřnohé kamarády, nebo kola, případně obojí. Ale stačila troška obezřetnosti. Krabička byla zase prázdná, ještě celá taková oslintaná, taková hezká krajina ve městě by mohla mít lepší schránku. Ale nevadí, ona taky dříve byla na jiném místě s vyšší obtížností terénu. A zbýval nám zlatý hřeb dne - dojít si pro tu sedmistou kešulku. Den předtím jsme konzultovali s jedním geokolegou umístění keše Obřanská cache cestou do lesa (GC4Q2GK). Tu jsme nikdo z našeho týmu nenašli, přitom jde o tradiční keš a ještě ne kdovíjak složitou. Po příchodu na místo, to není mimochodem kdovíjak poetické, ani zajímavé, nás GPS vedla přesně. Ani ne za minutu ji Karolínka držela v ruce. Nechápu, jak jsem ji nemohl najít. A nenašel ji ani náš další kolega Yogi a to už je co říct! Buď jak buď, tato keš mě nijak nenadchla. Vlastně ano, nadchla… byla sedmistá. Budiž to ownerovi ke cti. A zase na MDŽ, jen s tím rozdílem, že před těmi dvěma lety jsme to ještě pořádně zapili v naší hospůdce. Toto už jsme u letošní kulaté keše vynechali a s uspokojením, při západu slunce nad sídlištěm v Obřanech, zamířili autobusem domů…
Text: Kamil Kyzlink
Foto: Jarda Řehůřek a Karolína Brožová