Kolejová - občanské sdružení příznivců kolejové historie a současnosti

5.-7.4.2013 Kolejácký geovíkend

Páteční kešování jsem zahájila vyzvednutím kódovacího zámku, který máme nachystaný pro keš, kterou chceme založit v Bílovicích, nahradit za jinou již archivovanou. Když jsem tuto povinnost splnila, vydala jsem se na zastávku nakombinovat další trasu. Nakonec jsem se rozhodla pro autobus č. 50, kterým jsem se vydala na zastávku Oblá a odtud trolejbusem na Starou Osadu a odtud konečně k první keši nazvané Pohádková školka (GC19VRW).

Trasa ke keši byla naznačena v listingu, když jsem dorazila na místo začala jsem hledat nejdříve jsem zvolila špatné místo a nakonec s trochou náhody jsem místo úkrytu objevila, sice mě tato keš dost zklamala vložila jsem zde TB získaný na eventu v Třebové, o kterém se zde psalo. Odtud jsem se vydala zpátky na Starou Osadu a odtud opět trolejbusem, za keší Tunel Vinohrady (GC214NJ), nápověda byla jasná a tudíž záleželo jen na tom, dobře se dívat. Ani tato keš mi nezabrala mnoho času, tak jsem se rychle zapsala a vrátila se opět trolejbusem do civilizace.

I přes začínající pršení jsem se rozhodla pro třetí poslední keš, Rybička (GC1GZYV), kterou jsem měla vypočítanou již před časem a nyní ještě potvrzenou kolegou Honzou. Při minulé návštěvě mě místo úkrytu přivítalo spoustou sněhu a tudíž se dost špatně hledalo, tentokrát však bylo snažení korunováno úspěchem a tak mi ani nevadil sílící déšť, a tak i poslední bod byl doma a jelikož jsem měla dost velký hlad nejdřív jsem se vydala urvat někde kus žvance. Čili že dost pěkný začátek víkendu v lovu keší.

V sobotu už jsem měl volno i já (Kamil), takže odpoledne bylo možné se vydat s Karolínkou do Brna zvedat naše geoskóre. Začali jsme v Brně-Bystrci keší Husí kůže (GC1FXH3). Tato mystery krabička je věnována otužilcům, co si zde před časem dali dostaveníčko, aby se vykoupali v chladné vodě Svratky. Krabička sice mystery, my však souřadnice dostali, stačilo ji teda pouze nalézt, což se nám brzy povedlo. V keši na nás čekaly dvě kolečka CWG, vyměnili jsme je za dvě naše. Pro další bodík jsme museli do nedaleké ZOO. Nevím, jak dalece je vhodné, že keš s názvem ZOO Brno (GC1K5BZ) je umístěna právě uvnitř areálu. Každý kačer lačnící po bodu, musí chtě nechtě zaplatit vstup, který není zrovna levný. Nás ten bod stál rovné dvě stokoruny. Jinak keš i ZOO samozřejmě super, v krabičce jsme zanechali TravelBug s názvem Pudding Cat., inu ZOO, tak kočka. Viděli jsme hnědého míšu, nebo velkého opeřence s velkým zobanem. Nově narozená medvíďata asi někde odpočívala.

Trošku rozpačití z těžce zaplaceného bodu, jsme vyrazili za další a poslední keší dne. Tou byla 6 km vzdálená krabička… no krabička… nebudu prozrazovat, jménem Jaroslav Foglar (GC2POP3). Jak už napovídá název, keš mystery, je věnována známému literátu a dobrodruhovi, kterého znala ještě naše generace - mnozí se i řídili jeho zásadami, mnozí i lovili ony pověstné bobříky a neznám snad nikoho, kdo neslyšel o Rychlých šípech. Tuto mysterku jsme už měli zčásti vyluštěnou a když se nám dostaly do rukou souřadnice finálky, zjistili jsme, že jsme byli na dobré cestě. Dohledat finálku nám dalo trošku zabrat, ani není jasné proč, zas tak ukrytá nebyla, ale snad jsme se moc upnuli na GPS. O to víc nás potěšil nález. Dokonce jsme nalezli další dřevěnou minci a popovídali si s pány strážníky o geocachingu, kteří opodál drželi patrolu. Touto keší jsme ukončili plodnou sobotu.

V neděli, kdy předpověď slibovala už náznaky jara – konečně – jsme vytáhli i naši členku Adélku a vyrazili směr Břeclav. Plánovali jsme i odskok do zahraničí a rozhodovali se mezi Rakouským příhraničím, kde bylo více keší a Slovenskem, kde byla schůdná pouze jedna, zato však lepší spojení vlakem. Slovensko zvítězilo. Odjeli jsme z Brna osobním vlakem do Břeclavi, kde jsme si zakoupili jízdenky dál, do stanice Kúty.(SR), jízdenka za 18 km přejetí hranice nás přišla dohromady bratru na 250 Kč, naštěstí zpáteční. Trochu dost na to, že náš pobyt na Slovensku činil pouhých 50 minut… Jeli jsme si jen pro kešku Železničná stanica Kúty (GC3BJ7X). Je věnována jak jinak, zmíněnému nádraží, našla si ji mladá Adelajda a máme za ni virtuální suvenýr Slovenska. Suvenýry jsou obrázky na webu, udělované buď za nález keše jinde než u nás, u nás jsme za první nález obdrželi obrázek s naší vlajkou a znakem, nebo za nález keše při nějaké zvláštní příležitosti (významné datum, přestupný rok), či při účasti na velkých eventech. Poseděli jsme tedy chvilku na Slovensku, udělali fotky a před dvanáctou se osobákem vydali opět na naši stranu hranice.

A hurá do města - nejblíž byla multicache Josef Černota (GC2NP2V). Keš věnována jednomu rodákovi z Břeclavi a zakladateli výsadkového vojska nalezla Karolínka po splnění jednoduchého početního úkolu. Zrovna když se zapisovala, toulali se kolem nejspíše dědeček s vnukem, ale vůbec jsme je nezajímali. Další cesta vedla k nedaleké kapli, která má taky svou keš jménem, jak jinak než Kaple (GC3BA6A). U kaple Vzkříšení Páně se nemuselo nic luštit, pouze a jen hledat, opět zabodovala Karol, když našla rafinovaně skrytou mikroschránku. Zapsat se a hurá dál, čas byl neúprosný.

Dalším zastavením na pouti Břeclaví se stala Hvězdova vila (GC40W38). Honosná secesní vila byla postavena v roce 1903 stavitelem Karlem Hvězdou jako vlastní obytný dům. Podle vyprávění pamětníků měl v okolí dnešní Lidické ulice jízdárnu pro koně. Po roce 1945 zde sídlila vojenská správa. V červnu 1952 byl ve vile otevřen Okresní dům pionýrů a mládeže, jako druhý v tehdejším Brněnském kraji. Po roce 1989 byl přejmenován na Dům dětí a mládeže. Dnes slouží stejnému účelu, sídlí v něm středisko volného času Duhovka. Firma stavitele Karla Hvězdy byla zřejmě součástí firmy Podnikatelství staveb Ferdinanda Rossáka z Brna, vedeného Ing. Kunischem. Hvězdova firma vystavěla ve dvacátých letech minulého století v Břeclavi řadu rodinných domků. Keš taky hezky ukrytou, jsem odhalil já. Aspoň jednu taky.

Další naše cesta vedla na zámek. Mé představy o zámku vzaly za své, když jsem spatřil chátrající objekt. V areálu měla být keš. Asi i byla a je, ovšem její vlastník nás doběhl, skryl ji tak dokonale, že ani po hodině strávené v prostorách zámku jsme nenalezli. Inu někdy je i neúspěch, co se dá dělat. S prázdnou jsme neodjížděli. Zbylo nám se vydat zpátky na nádraží. Dokoupili jsme zásoby na cestu, už nám vyhládlo a po pěkné vycházce se vydali osobáčkem zpátky k domovu. Mohu víkend shrnout takto, přinesl deset bodíčků a mnoho hezkých zážitků, snad už to i s počasím bude jen lepší…

Text a foto: Kamil Kyzlink a Karolína Brožová

Copyright © 2009 l Design by Iva "Smajlenka" Svozilová