Pokoronovirové prázdninové kešování s Bohunkou
Jak již v mnoha článcích bylo uváděno, velmi platnou hledačkou je naše kolegyně ze spolku Kolejová a členka týmu geocachingového GeoKolejova.cz Bohumila Sedláková. Je stále vytížená pracovními či jinými aktivitami a tak na společné kešování to vychází tak 3x – 4x do roka. Úterky sice bývají časem posezení části Kolejová z.s. U Slunce v Blansku, ale tento týden předseda měl povinnosti a tak se posezení nekonalo a tak jsem Bohunce potvrdila úterní sraz na kešky.
Domluvily jsme se na devátou ranní na Hlavním nádraží v Brně, a odtud pak vyrazíme na keše. Každá jsme nachystaly nějaké z z oblasti Králova Pole a blízkého okolí. Asi ve 3 keších jsme se shodly, jinak měla Bohunka vyluštěné nějaké mystery keše, které jsme ale nakonec při logování doma zjistila, že už je máme odlovené, ale to ničemu nevadilo.
První keší kterou jsme si připravily obě byla keš zvaná Zahrádka (GC7B7HE), jedná se o rodinný domek na ulici Vážného, se zajímavou předzahrádkou, více nebudu prozrazovat ať nezkazím ostatním kačerům překvapení.
Druhou keší v pořadí byla keš Královopolská pejskařská (GC8VEB5), vztahující k přilehajícímu cvičišti pro psy, provedení pobavilo. V době odlovu, se zde žádní pejsci nevyskytovali. Mezitím jsme odlovili keše Tři a Technické muzeum, které jsem zjistila při logování, ze už odloveno máme. Další pro nás již odlovenou keší byla keš Herčíkova, tyto tři keše odlovila Bohunka pro tým JP Růžička, kterého je také součástí.
Potom jsme se přemístili ke Královopolskému nádraží a odtud se vydaly na keš Vzpomínka na trezorek (GC75HFQ), gps nás hnala největším houštím a kopřivami nakonec jsme to vzaly krajnicí rychlostní silnice a ke keši došly a zanedlouho našly, zapsaly se a zjistily, že nás gps vedla na okolo a po poměrně pěkné silnici jsme se opět vrátily na nádraží Královo pole, odtud jsme se vydaly na poslední keš Kadetka (GC89VW1), jde o park kartuziánského kláštera, kde jsme měli zjistit 2 indicie, bohužel manžel Bohunky, který keš připravoval se pořádně nepodíval a tudíž jsme obě indicie hledaly na úvodních souřadnicích a na finálních souřadnicích tudíž keš nenašly, tak dozjistíme a někdy příště odlovíme.
Posléze jsme nasedly do přijíždějící šaliny směr centrum, na České jsme se rozloučily a já pokračovala šalinou dále, v dobrém rozpoložení z lovu jsem se rozhodla zajet si ještě pro keš Čokokeš reloaded (GC8FMRA), kešku jsem měla vyluštěnou, už delší dobu tak když jsem seděla v šalině, kterou jsem se k ní mohla přiblížit byl by hřích ji neodlovit. Cesta ke keši byla rychlá a samotný odlov také, měla jsem i štěstí na autobus, který v tyto končiny zajíždí s dost velkými intervaly, doba odjezdu za 10 minut tak jsem se vyhřála na sluníčku, které vysvitlo a s dobrým pocitem jsem se vracela do centra. Zde jsem ještě vyřídila nějaké drobnosti, jelikož vlak jel výjimečně na čas a tudíž mi ujel cca o 3 minuty. Opět tedy vydařené kešování s Bohunkou, tak doufám, že si to brzy zopakujeme třeba i u nich v Ivanovicích na Hané.
Text: Karolína Brožová