5.3.2014 Piškvorky 4 a večerní lov
V našem týmu máme nepsané pravidlo. Reportáž píšeme vždy, když najdeme tři a více keší za den. Tu středu to už tak ani nevypadalo, i když jeden bod byl jistý, to jsem věděl. V podvečer v Brně probíhal event Piškvorky 4. Co jsou to piškvorky, to snad nemusím nikomu vysvětlovat. Ale kdyby snad někdo netušil - jde o logickou a taktickou hru pro dva hráče, kdy oba postupně vepisují do čtverečkového papru symboly křížku a kolečka. Hráč, jenž má v některém z osmi směrů dohodnutý počet koleček, či křížků za sebou, vyhrál. Jak prosté. Už jsem se účastnil i předchozího eventu, i když piškvorky jsem nehrál. To ovšem nebylo podmínkou pro uznání logu. Karolínka má každou středu školu, musel jsem vyrazit sám. Chtěl jsem cestou uhnat ještě dva bodíky v Obřanech, tam jsem s jednou hráčkou vyměnil jeden trasovatelný předmět za jiný a k tomu pár výročních dřevěných koleček. Poseděl jsem a okolo 18. hodiny restauraci opustil, to už probíhal lítý boj v piškvorkách. Měl jsem sraz s mým kamarádem Vojtou. To je kačer teoretik - tj. ví o co jde v této hře, ale sám cíleně na keše nechodí. Pod rouškou tmy jsme se autem vydali ke keši s názvem Líšeňský zlom. Podle listingu keše neměl být problém, dokonce jsme vše provedli podle pokynů, ale keš nikde. Nebo jsme špatně hledali. Po cca třiceti minutách jsme to vzdali a přesunuli se opět autem, co nejblíže to šlo, ke keši Zetor (GC3BYJN). Nejdříve jsme šli ze špatné strany, ale nakonec jsme přišli na to, jak se ke keši dostat. Vojta našel místo, kde asi krabička podle nápovědy spočívá a nakonec i ji samotnou. Keš mi trošku připomínala nosilku na jídlo. Sama o sobě zajímavá nebyla a místo ve tmě, jen v přísvitu baterky, to už vůbec ne.
První budovy Zetoru zde vznikly v období druhé světové války tak říkajíc „na zelené louce“. V té době se továrna nazývala „Flugmotorenwerke Ostmark GmbH Wien, Zweigwerk“, a vyráběly se zde letecké motory pro potřeby nacistického Německa. Po válce se jednalo o součást Zbrojovky Brno. Název Zetor, jímž tehdy státní podnik začal označovat svoje traktory, vznikl spojením Zet (hláskované písmeno „Z“ z názvu Zbrojovky) a koncovky -or ze slova traktor (nebo z názvu ZEmědělský trakTOR). První prototyp traktoru dokončila továrna koncem roku 1945. První tři vyrobené traktory byly zákazníkům slavnostně předány v březnu 1946. Sériová výroba traktorů (tehdy model „Zetor Z-25“) pak byla zahájena 17. srpna 1946. Po úspešném zahájení sériové výroby traktoru Z 25 byla jejich výroba v roce 1952 prevedena ze Zbrojovky Brno do výrobních hal tehdejšího národního podniku „Závody přesného strojírenství Brno-Líšeň“, kde jsou traktory Zetor i přes postupné změny názvu společnosti na současný Zetor Tractors a. s. vyráběny v modernizované podobě do dnešních dnů.
Ovšem říkáte si, že to jsou jen dva geobody, tak jak to, že čtete reportáž? Ten třetí nalezla Karolínka cestou ze školy. Byla to keš na ulici Veveří s názvem Sphere (GC4PD33). Koule je prý nejdokonalejší tvar. Když máte kouli, nemůžete už nic přidat, ani ubrat, už ji nevylepšíte. Když je koule hmotná, síly které v ní působí jsou vyrovnané. Proto mají hvězdy tvar koule. Vlastně i planety. Když upustíte kapku vody, bude se snažit smrsknout do koule. Pokud bude ve stavu beztíže, tak se jí to podaří, ale v gravitačním poli začne padat a při rozrážení atmosféry se trochu zploští. Proč to? Protože koule má nejmenší povrch při největším objemu. U kapky vody je to povrchové napětí, kdo se snaží o co nejmenší povrch. Někdy se zapojí evoluce. To třeba, když musíte svůj povrch chránit. Proto mnohé buňky a mikroorganismy přirozeně zaujímají tvar koule. Tato keš se totiž váže k onomu tvaru, nedaleko stojí futuristická stavba s obrovskou koulí.
Buď jak buď, den začal smolně ale nakonec přinesl trojici geobodů.
Text a foto: Kamil Kyzlink