Kolejová - občanské sdružení příznivců kolejové historie a současnosti

1.2.2014 Sedm statečných

První únorový den bylo sice venku čerstvo, ale svítilo sluníčko a tahalo lidi ven. Karol úspěšně složila zkoušku z anatomie, nikdo u toho neumřel a tak jsme mohli pomýšlet na nějaký ten výlet za kešemi. Pomohl kolega Yogi a jeho geopřítelkyně Cindy(už víme že občanským jménem je to Markéta), nabídli nám přidat se na lov okolo Vracova. Vracov, to už je opravdu jih Moravy, městečko ležící na trati Brno-Veselí nad Moravou. Honza tam naplánoval sérii sedmi keší a jedné bonusové k tomu. Keše nesou název Sedm statečných 1 (GC4C7X0) až Sedm statečných – bonus(GC45H49). Tato série se nachází nedaleko Vracova, první keš je cca 1,5 km od místní železniční stanice. Krabičky v sérii jsou věnované známému westernu stejného jména. Kdo ovšem neví o co že jde, přiblížím:

Sedm statečných (angl. The Magnificent Seven) je western Johna Sturgese z roku 1960, remake Kurosawova snímku Sedm samurajů z roku 1954. Děj snímku se odehrává v severoamerických reáliích, kde se sedmičlenná skupina najatých amerických pistolníků úspěšně pokouší ochránit mexickou vesnici ohrožovanou místními bandity. Ze sedmi statečných 4 v boji proti přesile zahynou a přežijí pouze 3 (Chris, Vin a mladý Chico). Mladý Chico navíc v závěru děje pak ve vesnici zůstane natrvalo kvůli místní dívce Petře, se kterou se zde seznámil a sblížil. Kromě dobrého hereckého obsazení úspěchu snímku také velmi napomohla výborná filmová hudba Elmera Bernsteina, která se v různých orchestrálních podobách hraje dodnes.

Pistolnickou partu tvořili tito herci:

Stejná jména nesou i jednotlivé keše a profily herců jsou v popiscích na GC.com. Do Vracova jsme dorazili spěšným vlakem v brzkém odpoledni a Honza hned ještě běžel do pokladny žádat o staniční razítko do své knížečky. Má jich už požehnaně. Potom jsme se vydali už za šipkou naší GPS k první pistolnické keši. Ta nás trošku potrápila, ještě že máme chytré telefony a internet. Mrkli jsme na fotohint v popisu keše a hledali podle něj správný objekt. Po delším boji byl nalezen. A zde započala i naše hra na sed statečných kačerů. Honza vyňal z batohu lahev našeho kolejáckého pití. Kdo to ještě neví, je jím Fernet Stock Citrus, v kuloárech Kolejáků přezdávaný nezavěšený postrk, či prostě jen postrk. Zapíjíme jím veškeré významné události. Zde bylo dohodnuto, že po nálezu každé keše ze série pojede kolovačka a kdo dojde k bonusu bez zranění, či uplivnutí, je statečný. Celí série je v lese, ale v rovinatém terénu, blíže v podstatě asfaltové silnice. Je tedy vhodná pro rodiny s dětmi, starší kačery, nebo možná už i ty lepší začátečníky. Na podzim, či z jara to může být poetická vycházka, v létě procházka v chládku lesa. Teď v zimě to sice bylo taky fajn, ale borovicový les skučící v poryvech větru někdy nepůsobil příjemně. V družném hovoru nám však cesta rychle ubíhala, dokonce jsme u jedné z keší potkali další hledače, kteří nám hned poradili, kde je ukryta. Bodů přibývalo, fernet v lahvi ubýval. Asi za dvě hodiny jsme dorazili k bonusové keši, zatímco krabičky jednotlivých pistolníků, byly velikosti small(malá), poslední krabička byla velikosti regular(střední). Dopili jsme fernet z lahve, nutno podotknout, že na nikom z nás nebylo moc vidět, že něco pil. Byli jsme na to čtyři a pak, šlo se docela svižně, i když ne rychle a byli jsme teple oblečeni, dost jsme toho i vypotili. V keši Honza nalezl TravelBug(trasovatelný předmět), ten si vzal, s tím, že jej někam odveze. A zase vloží. Já jsem byl potěšen nálezem kulometného pásu, bez nábojů, aby to neodporovalo pravidlům. Výměnou za pár předmětů jsem jej vzal pro tatíka, on tyto vojenské věci sbírá. Zbylo jen keš vrátit na místo a vydat se zpět do civilizace Vracova, což podle ukazatele na nejbližším rozcestí, činilo 4 kilometry. Nezdálo se to, na kraji Vracova jsme byli za pár chvil, i s tím, že jsme cestou potkali opět partu kačerů, jak vystupují ze svého geovozu. Ještěrka v zadní části auta neutekla Honzovu zraku. Na kraji Vracova Honza nabral směr ke keši Rašelina (GC3E7Q0).

Mezi železniční tratí a lesem Doubrava bývalo unikátní slatinné rašeliniště o mocnosti až 8 metrů. Těžbou, která začala v roce 1962, bylo zcela vytěženo a dnes se zde rozkládá vodní plocha zvaná Rašelina. Poblíž rašeliniště a jeho jezera byla vybudována letní plovárna, která je vyhledávaným místem rekreace.

Ke způsobu vzniku vodní plochy se váže zajímavá pověst. Ve Vracově kdysi stával zámek. Jeho paní byla velmi rozmarná a nevážila si věcí. Stále si poroučela nové a nové věci. Když si jako vrchol svého rozmaru poručila, aby jí udělali boty z chleba, rozlobila tím pána Boha a ten nechal celý zámek i se zámeckou paní propadnout. Na tomto místě „propadlého zámku“ se Rašelina nachází. Při těžbě rašeliny však žádné zbytky zámku nalezeny nebyly.

Přírodní jezero je rájem rybářů a v zimě slouží jako kluziště. V letošní mírné zimě však po ledu ani stopy, ale krajina je tam velmi hezká. Odtud naše kroky vedly se odměnit za výkon a nasbírané body. Jak jinak, než v jedné místní restauraci, kde jsme si dali docela dobré pivečko a holky čaj na zahřátí a taky polévlu na chuť. Protože cesta byla v Yogiho režii a my nic neplatili za jízdenku, na oplátku jsem kolegy pozval na tu obědovečeři. Všichni jsme byli na výsost spokojeni. Pojedlo se, popilo, ezitím se venku už setmělo, tak jsme se rozhodli použít k cestě zpět do Brna osobní vlak. Jede sice déle, ale tak jsme čtyři, rychle to uteče. Cestou k nádraží jsme ještě brali Honzou vyluštěnou mystery keš Člověk a země (GC1REJ1). Už byla tma a do geoobjektu skoro nebylo vidět. Naštěstí máme různé pomůcky, jako čelovky, svítilny do ruky, atd. Nakonec skrýš objevila Karolínka a ppřipsala nám desátý bod v tento den. Na nádraží to bylo kousek a celá výprava už se těšila na teplo vlaku. Cestou kdesi u Bučovic vytáhnul Honza “rezervní nádrž” placatku se zbytkem Ferneta. Zapili jsme úspěšný lov.

Na to, že bylo vcelku chladno, se den opravdu vydařil, série padla, lahev Ferneta taky a my to přežili, co víc si přát???

Text a foto: Kamil Kyzlink

Copyright © 2009 l Design by Iva "Smajlenka" Svozilová