23.2.2013 Českotřebovský powertrail TtK
Česká Třebová – po vyslovení názvu tohoto města snad každého napadne obrovské nádraží, depo, opravny a vůbec vše, co souvisí s železnicí. Pro mě osobně je město také srdeční záležitost, neboť jsem zde 4 léta studoval na místní železniční průmyslovce. Třebová není ničím zajímavá, pro nás snad jen svou železniční minulostí, i přítomností. Když jsme se rozmýšleli, co s načatým víkendem, Karol zjistila, že právě v Třebové, ještě navíc okolo nádraží, je 13 nových keší, vcelku jednoduchých. Jde o tzv. Powertrail (PWT) - toto slovíčko si opět geocaching půjčil z angličtiny, kde označuje vedení vysokého napětí. Zde, v této hře to znamená sérii několika keší v blízkosti u sebe, ne však méně než 160 m, které slibují hráči snadno získat větší počet bodů za krátkou dobu. Není tedy nutné, aby se schránky vztahovaly ke konkrétnímu místu. Jde o to, že hráč jde a sbírá.
V České Třebové vznikl takovýto okruh, sestávající ze třinácti skrýší (11 tradičních a 2 multikeše), s názvem TtK. Jsou rozmístěny okolo nádraží, v nenáročném terénu, čili vhodné pro začínající hledače. Název celé série je Tribute to Kapsa. Kapsa je podle všeho nějaký moc šikovný kačer-cestovatel. Tento kačer byl hostem eventu „S Kapsou na kafe,“ před jehož konáním se zrodil tento powertrail.
V získání pár bodíků skoro bez boje, jsme viděli dobrý způsob, jak překonat hranici tří set nálezů. K té jsme se totiž přiblížili a nedařilo se ji přetnout. Třebová byla tedy jasná, i přes dost nepovzbudivou předpověď počasí. Vyrazili jsme už v pátek 22.2., podvečerním rychlíkem, s cílovou zastávkou v Praze. My se svezli pouze do Ústí nad Orlicí, odsud pak autobusem ke strýci a tetě do nedaleké obce Sopotnice, kde jsme spali. Protože jsme se všichni dlouho neviděli, ještě večer jsme mohutně zapili shledání. Kolem půlnoci jsme ulehli, abychom byli na ten lov odpočatí. Onen sobotní den se ale na republiku sypal neustále sníh, předpověď se vyplnila, bohužel. Do Třebové nás dovezl bus slabě před polednem, ještě Karol zjistila, odkud a kdy jede bus zpátky na Sopotnici. Sérii TtK jsme se rozhodli sbírat v protisměru, znám Českou Třebovou a vím, že v takovémto případě, kdy se čeká, že se budem brodit sněhem, je to cesta schůdnější. Třináctá keš je nedaleko nádraží. U ní jsme se setkali s dalšími geokolegy, kteří šli po sérii správným směrem.
Celá série vás vede okolím velké železniční stanice Česká Třebová, v podstatě nenáročným terénem, který nám ztěžoval pouze příval sněhu. Cestou 2x podejdete trať na obou zhlavích a pokud jste úspěšní, máte třináct bodíků. To my bohužel nebyli - TtK 10 zůstala nenalezena, stejně jako TtK 08, nejspíš nás zachvátila sněžná geoslepota. A pátou krabičku jsme omylem vynechali. Třetí ze série, jsme objevili zničenou, asi nějaký nepřející kačer, nebo mudla se tu vydováděl, takže jsme ji v rámci svých možností opravili. Vše nám zabralo asi dvě hodiny, před třetí odpoledne naše nohy opět vkročily na terminál Jana Pernera.
Na bus zpátky do Sopotnice byla spousta času, rozhodli jsme se tedy odměnit v nádražní restauraci, kam jsme chodívali i za dob mých studií. Chtěl jsem navštívit s Karolínkou nedaleký hotel Padevět - ten býval základnou budoucích vlakařů, železničních studentů. V tamní pivnici nás důvěrně znali. Hotel však je zcela předělaný a je tam herna. Takže nádražka vyhrála. Naplnili jsme žaludky výborným květákem s bramborem a ještě lepším pivem. Pak už zbylo se dopravit zpátky ke strejdovi a tetě. Večer opět probíhal menší mejdan a strejda o překot vykládal svým známým, že jsme celý den v Třebové hledali „vyhozený rezavý konzervy…“ Protože jsme nenalezli všechny schránky, chtěli jsme pokračovat v neděli. To už ani nesněžilo. Jenže drahá tetička strašně výborně vaří, tak jsem dal přednost dobrému obídku, před turistikou. Víkend se však vydařil i tak. Osm geobodů nám přibylo, tímto tedy děkujeme vlastníkovi za sérii, zbytek posbíráme hned, jak to bude možné.
Text a foto: Kamil Kyzlink